Setkání v Rossweinu jsem se letos díky pracovnímu vytížení zúčastnil v pozici aktivního „diváka“ a bylo to příjemné setkání, pro mne osobně plné novinek a překvapení.
První překvapení bylo, když jsem v layoutu objevil moduly, které jsem nepřihlásil. No hlavně, že je o ně zájem a hodní kamarádi pomohli s dopravou. (díky 2PB)
Začátek byl diky problémům se zapojením DCC na německé straně neobvykle rozpačitý, někteří z nás se záhy stali nedobrovolně více či méně aktivními diváky.
A měli jsme díky tomu i čas otočit Bělou 2x o 180° a správně ji napasovat do layoutu, díky za pomoc, kamarádi.
Druhé překvapení bylo, když jsme zjistili, že nefunguje pult posunovače v Bělé. Nemělo cenu tam tedy sloužit ve dvou a Jana mne opustila a odešla jezdit a vykecávat s kamarády. Pozn. od Janičky: Zase takové vykecávání to nebylo. V jinak vždy přívětivém Rumburku jsem tentokrát schytala od pana přednosty Šimrala pár lekcí… Peťo Š., slibuji, že se příště polepším a předpisy se naučím! Navíc díky zdravotním problémům, které mě celý Rosswein trápily, jsem tentokrát byla komunikativní velmi málo.
Ještě štěstí, že občas alespoň Bělou prosvištěla v roli strojvedoucí.
A v noci jsme se užili. Pozn. Janičky: Každý to vidí jinak.
Díky poměrně řídkému grafikonu a hustým obratům souprav (děkuji Sašo) jsem to měl v Bělé tak akorát. Běhal jsem od stolu z dopravní kanceláře na lokomotivu, abych se vzápětí protáhl mezi nárazníky a rozvěsil vozy. Šrumec, jak má být.
Ještě, že jsem mohl stanici premiérově krýt funkčními vjezdovými návěstidly a odvratem (díky Michale).
Ani toto zabezpečení nezabránilo občasným inspekcím přísných a zkušených kolegů. Jak mně se „potila záda“ .
Sice bylo v Bělé ze strany obsluhy upozornění na nudapláž, ale na ostro to nikdo nedal. Jen na ubytovně Jani „trénovala“.
Foto cenzurováno.
Nákladka (nákladní doprava) byla velice jednoduchá, přes krátké setkání jsem již některé skupiny vozů poznával bez karet a při průjezdu průběžky z/do Polska bezpečně poznával skupiny vozů na odvěšení. Ale i tak bývalo občas husto, když bylo potřeba vykřižovat na 3 kolejích 4 vlaky a dva z nich ještě obrátit.
Zpestřením nákladní dopravy byly vozy s obilím z Německa, které dorazily nezávisle na našem systému cyklických, předem naplánovaných oběhů. Měl jsem radost, že kamarádi z Německa umí číst v datových listech a připraví nějaké překvapení pro kolegy modeláře. Taky jsem sledoval svůj vůz se švédským máslem do Beetzendorfu.
A zvláštní vlak do Uljanovsku byl lahůdkou pro oko.
Škoda, že ještě Bělá neposkytuje odpovídající modelovou kulisu pro fotografie tak skvělých souprav.
Těším se, až i my dospějeme k tomu, že nákladní dopravu budeme připravovat společně a každý si připraví svoje vozy se zajímavými oběhy.
Plně jsem si „vychutnal“, jaké je přijet na setkání s minimální přípravou. A musím říct, že je to velice pohodlné. Ale připravil jsem se o to těšení na setkání mailovou komunikací a virtuální hrou nad layoutem a provozem. Tak příště zase v plné přípravě.
Také nové pro mne bylo, že mne bavilo balení modulů a vozidel. Jednak díky vzorné spolupráci s Janou, za což ji moc děkuji, a jednak díky technickým vychytávkám, které jsme vývojem aplikovali na modulech (díky, Vláďo).
Bělá se pomaličku začíná vylupovat ze stádia zeleného pivního stolu do stádia objemových modelů budov.
Setkání bylo tentokrát daleko více společenskou akcí, než akcí se zajímavým provozem, alespoň z pohledu aktivního diváka. Zlatým hřebem byl rollout Brejlovců z ČKD, který vykouzlil úsměvy a přivodil blahé pocity i znalcům z řad našich německých kolegů.
|
|
|
Úsměv se vykouzlil nejen na německé straně.
Jen polští kolegové místo brejlovců obdivovali vnitřní vybavení hradla Odb. Lipka.
|
|
|
Děkujeme Vám všem za příjemné setkání, byť „spíchnuté“ trochu horkou jehlou.
Stačí se usmívat a v Zababově je vždy slunečno.
JP + PN* + Ashley
PS:
A poslední z premiér: Šotoušení na nádraží v Rossweinu. Nádherné podzimní odpoledne.
