Ve dnech od 23 do 27. května se uskutečnil svátek modelové železnice v Ruse. Setkání se konalo za účasti skupin N a TT. Do čtvrtka se povedlo všechno postavit na nohy a oživit a od pátku do neděle se jezdilo vždy v čase od 9 do 13 hodin a od 14 do 18 hodin.
Grafikon a layout najdete v propozicích.
Celá akce byla koncipována jako svátek pro fanoušky železnice a byla otevřena i veřejnosti. Modelový čas byl společný pro TT a N měřítko a běžel v poměru 1:4. Za českou stranu jsem přivezl skrytou stanici Úvaly, stanici Blatov a Potraviny Cyrilov. I když je stanice Úvaly jen skryťák, upoutala pozornost. Ovládání alá český JOP, plně digitálně řízená stanice s osobní a nákladní částí budila zájem. Každý den se zde sešlo pár jedinců se zájmem o digitální řízení a zakončené vždy úžasem ve tváři, pokud nahlédli pod modul a spatřili shluk drátů a dekodérů.
Samotný provoz probíhal bez větších výpadků, strojvedoucí chodili do služby včas. Strojvedoucí byli převážně ze stran modelářů nebo odborných fanoušků, takže jsem nezaregistroval nějaké problémy – zkrátka lokomotivy ani Fredy neutrpěly žádnou újmu. A ti z řad laiků, tak pro ně jsem se naučil pár slovíček v bulharštině a jezdilo se.
Rád bych zmínil pár odlišností, podle kterých jezdíme v Čechách. Každá stanice byla obsazena minimálně jedním výpravčím. (D2 pravidla) Pokud přijel Mn vlak, tak posun s nákladem zajišťoval v menších stanicích a přilehlých vlečkách výpravčí stanice, ve větších stanicích přímo posunovač nákladky. Takže pro samotné strojvůdce zůstala jen role – přivez vlak do stanice. Důvodů může být více:
- jazyková bariéra – strojvedoucí z Bulharska, ale výpravčí z Maďarska, Rumunska, Srbska (v českém Blatově sloužil Dejan) a Česka.
- absence kolejových plánů v nádražích a vlečkách. Strojvedoucí neměl ani šanci pochopit, kam co má dát a jak mu výpravčí bude stavět výhybky.
V rámci akce bylo i plno společenských akcí. V pátek v brzkých ranních hodinách jsme navštívili našeho sponzora – místní opravárenskou společnost s malou exkurzí do provozu. A obdrželi „malý“ dárek v podobě plné nádrže nafty. V pátek večer proběhla večeře v restauraci Station Hall (údajně bývalá první železniční stanice na území Bulharska a dneska restaurace hned u trati) a v sobotu večer fantastická večeře v restauraci Pontona. Pohled na Dunaj byl uklidňující, řeka zde vypadá jako moře, jak je velké. 🙂 Pro české krajánky nezvyklé.
Celou akci jsem si užil a rád bych poděkoval hlavně Emilovi za organizaci, Mariovi za zajištění ubytování a společenských akcích, Dejanovi ze Srbska, že se tak perfektně zhostil role výpravčího v Blatově. Jen ta cesta je fakt dlouhá. Tím spíš mají kluci bulharští můj obdiv.
Fotogalerie od Dejana (Srbsko)
Fotogalerie od Vlado Koleva (Bulharsko)
Video Hobby TV (Valerie Krstanova)