aneb „Návrat ke kořenům“
Návrat ke kořenům
Proč to, a jak to dopadlo?
Pro letošní tradiční setkání v Zákupech jsme si zvolili motto „Návrat ke kořenům“. Po setkání se na našem diskusním fóru objevila nějaká hodnocení a ukázalo se, že těch kořenů je daleko více, než kolik jsem jich vnímal na začátku.
Co jsme tedy sledovali návratem ke kořenům? Kdysi dávno v počátcích TT modulů v Zababově byl patrný vývoj setkání od setkání. S každou událostí bylo něco nového, každý něčím přispíval. Navíc každé takové setkání úžasně dobíjelo baterky. Před časem to jeden náš, dnes již bohužel bývalý, člen popsal jednoduchou větou: „Bylo to jako Vánoce“. Od té doby jsme se výrazně posunuli. Již není pro zdar setkání nutné a potřebné, aby se zapojili všichni. Již není nutné na každé setkání připravit další nový kousek skládačky. Návratem ke kořenům jsme tedy mysleli zejména to, abychom mezi účastníky setkání vrátili ten pocit, že musí všichni udělat 110%, aby se setkání vydařilo.
Samozřejmě se očekávání do motta vložená nepodařilo splnit na 100%. Ale to nikdo ani neočekával. Sledovali jsme dva hlavní cíle. Prvním bylo, aby se lidé samostatně a dobrovolně, bez popohánění, zapojili do příprav setkání a i do činností na setkání. Druhým pak bylo, aby na samotném setkání byla dodržována stanovená pravidla – oficiálně daná i ta nepsaná. Oboje se podařilo částečně naplnit a hlavně posunout od setkání minulých. Zejména se podařilo absolvovat setkání v podstatě bez přerušení provozu nějakou nefunkčností. Pokud budeme v nastoleném trendu pokračovat, bude to moc fajn.
Cílem do dalších setkání je začít zase na každé setkání přinášet něco nového. Ukazuje se, že jsme trochu zlenivěli. Jsme již na takové úrovni, že i když nic nového nepřidáme, tak setkání bez problémů absolvujeme. A to podle mě částečně kazí ten pocit Vánoc. Zkusme tedy zase hledat, co dalšího přidat k naší hře, aby mezi jednotlivými setkáními byl patrný posun. Příležitostí máme mnoho, stále je co vylepšovat. Zejména moduly – je mnoho takových, kterým by slušel přerod z doby dřevěné, nebo polystyrenové do doby zelené. Vozidla – díky výrobcům máme širokou paletu vozidel, o jaké se nám před časem nesnilo. Ale není škoda, že nám jezdí vesměs samé leštěnky? Na začátku každého setkání se vyskytne několikahodinová fáze, kdy pracuje pouze úzká skupina lidí, a ostatní se jen snaží nepřekážet. Přitom činností je ještě mnoho. Provoz absolvujeme vesměs bez problémů – ale mohli bychom být mnohem modelovější co se dopravních předpisů týče. Demontáž a balení – stále je to chaos, který vede k tu menším tu větším nedorozuměním a neshodám. A našly by se jistě i další příležitosti.
Vykročili jsme správným směrem, pojďme pokračovat. 😉
Michal
Reportáž psaná na „oprátce“
První částí příprav Zákup bylo po přihlášení majitelů modulů a stanic rozhodnout, jak se postavíme k layoutu. Poslední roky to po dokončení „dvojkolejky“ bylo hodně podobné. Oddělený skryťák nazývaný „dvojkolejka“ a z něj odbočující ostatní tratě, které se dále větví. A současně se nám stále snižuje počet přihlášených jednokolejných traťových modulů.
A tak jsme přemýšleli, co s tím? Saša navrhl ideový koncept s dvojkolejkou uprostřed layoutu a současně s využitím Karlštejna jako PPS (pohraniční přechodové stanice) ve vztahu ČSD – PKP. Nebyl jsem z toho zrovna nadšený, ale větší stanici dnes kromě skryťáků nemáme. Úlohu jsem přijal a začali jsme řešit přímé řešení. Zde se jako stěžejní ukázala stanice Litice. Původně jsme uvažovali, že kopec bude připojen na Karlštejn (a ještě před tím i, že Karlštejn bude pod kopcem) a Litice budou jednokolejně mezi Jezerem a Karlštejnem. Po mnoha mailových přestřelkách nakonec layout vyplynul do známé situace: Červený Kostelec – odb. Mnichovice (přechod na dvojkolejnou trať) – Hynčice nad Čepičkou – Jezero – Karlštejn – Karlštejn přednádraží + Karlštejn Stavědlo X (deset) a pak jednokolejně skrz tunel do Litic. Ale pozor – Litice (PKP)! A to bylo úžasné a provozně geniální řešení z dílny Pavla Bureše a Saši Vrtěla. Kopec se dostal až za Litice a nezatěžoval Karlštejn.
Po upevnění layoutu přišel na řadu grafikon. Zde bylo dopředu dáno několik zásad:
- Rychlíková doprava pouze v celém úseku Týnov – Karlštejn (celní a pasová prohlídka) – Michalovce (PKP).
- Spěšné vlaky jezdí v úseku Karlštejn – Bělá – Tomašov – Martinice, ale výchozí jsou z Týnova a jsou vždy spojeny s rychlíky na PKP v úseku Týnov – Karlštejn.
- Osobní vlaky ČSD jsou až na výjimky vedeny v celém úseku Týnov – Karlštejn – Martinice.
- Doplňující vlaky v úseku Karlštejn – Martinice (s jedním zajetím na šestou ráno do Ronova) budou v M 131.1 a vždy ve vratných soupravách (a podle toho budeme tvořit obraty – tedy krátké).
- V trati Bělá – Tomašov – Vlastějov – Martinice bude umožněna pouze nápravová hmotnost 16 tun, tedy kromě nákladních vlaků končících v Bělé je třeba již z Karlštejna řešit vyhovující hnací vozidla. Výjimku z přechodnosti dostala pouze řada 437.0. Proto lokomotivy řad T 478.3, T 478.4 a T 499.0 nemohly mít jako domovské depo depo Tomašov u Petra Šebely.
- S ohledem na další část legendy všechny soupravy osobních vlaků musí být způsobilé pro parní i elektrické vytápění.
- Trať Týnov – Karlštejn přednádraží je již elektrifikovaná, ale protože výrobce ZVIL (Závody Vladimíra Iljiče Lenina) Plzeň (dříve i poté Škoda Plzeň) nedodal včas lokomotivy, provoz je veden stále v parní a dieselové trakci. V případě, že je k dispozici disponibilní lokomotiva elektrické trakce, může být na vlaky v tomto úseku nasazena. To se také reálně stalo, na R/Ex jezdila E 499.1, na jednom z Os oběhů jezdila Bobina a na průběžných Pn ČSD – PKP jezdila „ohavná“ celozelená E 469.1.
- Průjezdná nákladní doprava ČSD – PKP musí mít v žst. Karlštejn (včetně Přednádraží) pobyt cca 2 hodiny, aby mohla být provedena řádná celní kontrola.
- Průjezdná osobní doprava ČSD – PKP musí mít v žst. Karlštejn pobyt nejméně 20 minut pro provedení celní a pasové kontroly cestujících.
- Nákladní vlaky končící ze směru ČSD v žst. Litice (PKP) (výhradně prázdné vozy pro štěrk a zpět vozy naložené štěrkem) mohou mít celní prohlídku sníženou na jednu hodinu a jsou vedené lokomotivami ČSD až do žst. Litice (PKP).
- Manipulační vlaky je nutné zavést pásmově, tedy Hronov, Újezd, Ronov, pak další ČK a Karlštejn, pak další Týnov – Tomašov.
- Totéž od PKP, protože jediné smysluplné stanice pro řazení nákladních vlaků jsou Týnov (ČSD), Michalovce (PKP) a Tomašov (ČSD). Karlštejn pro přetížení jinou dopravou nemohl tuto funkci plnit, byť by na ní v jiném případě bez problémů měl.
- Mezi stanicemi Červený Kostelec – Litice a odbočka Jezero – Bělá budeme řídit provoz pomocí německého RGZM (elektronický dopravní deník).
Na základě výše daných omezujících podmínek mohu jen poděkovat řešitelskému týmu tvorby GVD (já, Mirek Chlubna, Gřešek) a kontrolnímu týmu (PaBur, MŠed), že to nějakým způsobem dokázal zpracovat. Dokázal odhadnout i počet disponibilních strojvedoucích. V jedné z připomínek ke GVD bylo, že používáme nesprávné barvy pro vlaky. Ano, je to tak. Rychlíky a Sp vlaky my malujeme červeně, správně je tlustá černá. Osobní vlaky jsou tence černé, my používáme tenkou modrou. Nákladní vlaky jsou v reálu modré, my používáme černou. S ohledem na náš návrat ke kořenům bych rád rozjel diskuzi, kdo vlastně nákresné jízdní řády používá (PMik, SVrt nemusí odpovídat) a zda je vám ta zvýrazněná červená pro vlaky „prioritní“ k něčemu. Pokud ne, navrhuji to již do budoucna dělat podle skutečnosti, tedy vlaky osobní dopravy černé, vlaky nákladní dopravy modré a červenou barvu opustit. V reálu je určena pro vlaky rušící, tedy pro ty vlaky, které svojí jízdou narušují jízdu vlaků jiných, v GVD pravidelných. Takové vlaky až na výjimky do GVD vůbec nemalujeme.
I přes výše napsané jsem jel do Zákup s velice smíšenými pocity, spíše negativními a moc se mi tam nechtělo… Já si fakt myslel, že si v Karlštejně zopakujeme hledání „Rumburka“ a RokyTTnici 2014, která skončila rozdělením sekce TT-ČSD na dvě sekce TT-ČSD a TT-Provoz.
A konečně něco k setkání…
Stavba a příprava provozu: klasika – proti Němcům a třeba i proti TT-Provozu jsme pomalejší, standardní začátek pro nás je 16:00 následujícího dne po zahájení stavby. Osobně si myslím (a nejsem sám), že než se vyloženě strhat, tak je to přežitelné.
První sejšna: čas 1:3. Z mé strany zjištění, že to asi nebude až tak veliký průšvih, proti předpokladům vše funguje. V Karlštejně mi hodně pomáhá dálková obsluha traťovým výpravčím žst. Karlštejn, který v jedné osobě organizuje dopravu v dopravnách odb. Mnichovice, odb. Jezero, Karlštejn St. X a RGZM traťového výpravčího žst. Karlštejn velmi dobře propojuje s místním výpravčím žst. Karlštejn, který řídí provoz jen v žst. Karlštejn včetně organizace přepřahů, odstavování lokomotiv a podobně. Děkuji Michalovi (MŠed) jako tvůrci a technickému dozoru a děkuji Sašovi (SVrt) jako prvnímu traťovému výpravčímu pod Zababovem, který pak zaučoval ostatní zájemce o provoz pod dálkovým řízením.
2 – 5 sejšna – čas nikdy neklesl pod 1:4 s výjimkou úplného startu od 0:00. A i tam mírné zpomalení trvalo maximálně 30 minut modelového času.
Provoz přímo na setkání
Považuji za účelné zdůraznit, že jsme se dobrovolně přihlásili k provozu v epoše III/IV, tedy cca s rozmělněním pro roky 1945/1989. S ohledem na počet disponibilních vozidel hlavně na PKP větvi jsem stanovil, že na úseku PKP může jezdit cokoliv (v daných letech), ale za Karlštejn mohou pouze vozidla ČSD. Tedy nastal rozpor s jízdou E 94 a 750 KDS. Nejen z mé strany s hrůzou zamítnuto.
Všiml jsem si, že s jedinou krátkou výjimkou v pátek večer bylo dostatek strojvedoucích a pokud jsem to stíhal sledovat, tak ani nějak výrazně nečekali na svůj výkon.
Celkově: doufám, že na nikoho nevyskočil „Zlý PeŠ“. Pokud si někdo myslí, že ano, nechť to veřejně zveřejní na DF Zababova.
Petr
Fotky a odkazy
Propozice setkání si přečtete zde.
Video od kolegů z ÚsTTí na Youtube. A jejich fotky ze setkání na Zonerama.
Videa z pohledu strojvedoucího od Petra Zvolského je zde.
Fotky Jeffa Hoopera na rajčeti.