letos tu bylo celkem těsno…
Vzhledem k tomu, že jsem letos neměla moc času na pozorování, zkusím setkání popsat z pozice Karlštejna.
Do Zákup jsem letos dorazila z pracovních důvodů až v pátek odpoledne. Rychle jsem se se všemi pozdravila, prošla layout a dorazila na své místo v Karlštejně. Tomáš mě již vyhlížel, protože měl plné ruce práce – jízdní řády, vizitky, provoz Karlštejna. Ale zvládnul to na výbornou a já mu za to, že mě zastoupil, moc děkuji. Když jsem dorazila, pomalu začínala druhá sejšna. Z toho usuzuji, že stavba, postavení vozidel apod. trvalo celkem dlouho. Předpokládám, že do stavby se mnohým hned nechtělo a potřebovali si sdělit různé okolnosti, aniž by si uvědomili, že na to budou mít ještě dalších 5 dní. A předpokládám, že se ošklivě koukali na „rozháněče“. Ale je to jen moje domněnka. Vycházející z mnohaletých zkušeností. 🙂
Provoz v Karlštejně byl plynulý, moc jsme se nenadřeli. Abychom se nenudili, vyhlásili jsme výluku a jezdili jsme pouze po jedné koleji směrem do Týnova. Směrem k odbočce Jezero byla trať často ucpaná. Zejména v pátek jsme měli plný Karlštejn několika souprav, protože Litice byly totálně zacpané. Co se tam ale dělo, netuším. Takže do Karlštejna mohly jezdit pouze soupravy směrem do Michalovců. Ostatní se nám kupily na všech kolejícj i za sebou. V sobotu a v neděli se pak situace zlepšila, soupravy u nás jezdily na čas. Já jsem si ale několikrát uvědomila, že jsem provozu nebezpečná – krůček od prokurátora. Musela jsem si několikrát od Saši vyslechnout: „nikoliv, zastavte vlak“. Občas jsem si totiž neuvědomila, že na trati je souprava a nabízela jsem další. Na moji obhajobu musím ale říci, že jsem do toho vydávala a rovnala jízdní řády a vystavovala vizitky těm, kteří nebyli schopni své hosty nahlásit včas (a bylo jich celkem dost). K tomu telefonovat na dvě strany, takže občas jsem holt myšlenku neudržela – byť jsem ženská 🙂. Ale když se uklízelo, našla jsem v Michalovcích zlomyslné čárky na moji zapomnětlivost – bylo jich asi jen sedm. Takže v tom šrumu mnoha prací toho zase nebylo až tak moc. Na chlubení to není, je to ostuda. Chce to se více soustředit, a také disciplínu účastníků, která v mnohých ohledech chybí.
Zababov pro mě není pouze provoz a odreagování se od práce, ale také společenská akce. Takže díky Hynkovi a jeho zpěvu a kytaře a posezení s přáteli se mi dostalo ve večerních hodinách i pohlazení na duši. V sobotu večer jsme zavzpomínali na našeho super kamaráda Honzu Jáchymstála a probrali jsme další akce a dosavadní provoz v Zákupech.
Jak je vidět na layoutu a pohledu z tribuny, bylo tady letos celkem těsno. Byly nové stanice – opravdu skvělá práce modelářů z Ústtí. Jejich reportáž zde. Jako vždy se bylo na co koukat (i na fotografiích). Spousta modulů je propracovaných se zajímavými nápady. Přepravy byly rozmanité, ale spoustu výpravčích moc nezajímají karty – spousta zboží nedorazila, kam měla, pošta levitovala kdesi a občas se ztratila i celá vlaková souprava. I když strojvedoucí prošel celý layout, svoji soupravu prostě nenašel. Vzhledem k datu, kdy setkání probíhalo, byla připravena i zvláštní vojenská souprava. Strojvedoucí byli disciplinovaní, problémem byly jízdní řády, které byly koncipovány přes noc. Dalším problémem mnoha kolizí při nástupu na službu bylo to, že někteří neumí jízdní řády číst.
Zákupy 2019 jsou za námi, určitě je potřeba poděkovat všem za přípravu setkání i organizaci na místě. Myslím, že spousta účastníků si setkání ve spokojenosti užila, ale předpokládám, že jsou i tací, kteří mají k provozu výhrady. K tomu slouží komunikační prostředky (tím nabádám ke komunikaci – ne mávnutí rukou s tím, že je to zbytečné a nikdo to nečte), aby byla možnost se některým chybám do budoucna vyhýbat a třeba si i připomenout, co se kdysi neosvědčilo a k čemu se tedy nevracet. Máme sice spoustu nových členů, kterým rádi všechno ukážeme a vysvětlíme (není potřeba se setkání obávat), ale stále je většina těch služebně starších, kteří by mohli jednotlivá setkání, zejména provozně, zdokonalovat. A na všech účastnících pak je domácí příprava na setkání, aby pak třeba nekazili hru těm, co se doma připraví.
Já děkuji všem účastníkům za setkání a prosím za prominutí za asi kritičtější reportáž. Není to cílené na žádnou osobu, doufám, že se nikoho nedotkne. Ale prostě i já, coby naprostý nádrážácký laik, mám k určitým věcem výhrady. Přeji všem plno elánu do tvoření dalších modelů i modulů a spokojenost a radost ze zababovského koníčka.
Stálý úsměv na tváři a brzy zase na nějakém setkání na viděnou! Z.
Zpět na hlavní reportáž.
Zpět na hlavní reportáž.