Provozní setkání sekce TT—ČSD
Po měsících příprav se konečně přiblížil poslední úkol. Připravit nákladové listy se zdálo jako jednoduchá operace. Ale prsty mě pořádně bolely.
Na místě jsme tentokrát byli docela včas, cestou nás nic nezdrželo. I ostatní přijeli, řekl bych, dříve než obvykle. To hodnotím pozitivně. Vynosit moduly a ostatní vybavení z auta, vybalit, postavit moduly na nohy, vybalit ostatní věci a pustit se do stavby. Večer již bylo postaveno téměř vše a dopoledne již stálo celé moduliště. Stavbu a montáž modulů již všichni máme dostatečně nacvičenu.
Pak zbývaly ostatní práce, co nejsou moc vidět, ale bez kterých se žádné naše setkání neobejde. Kabeláž, DCC, telefonie, vozidla. Musím všechny pochválit. Setkání jsme připravovali ve výrazně obměněném realizačním týmu a vše se podařilo zvládnout bez větších problémů. Zvlášť pochválit musím zejména ty, co dělali svoji práci zcela poprvé – Pavla Boháče a Davida Suchého za DCC a Míru Chlubnu za GVD.
Příprava vozidel, příprava nákladního provozu. Vždy to vypadá impozantně a pak se vozidla ve velkém layoutu jako by rozpustí a vždy někde něco chybí.
Účastníci, kteří se v dané chvíli nemusí věnovat některé z pomontážních činností, připravují moduly na provoz. A že někdy byly k vidění věci! Jako třeba natahování VN vedení na modulu 041 Petra Novotného. Je vidět, že si Jana mezi setkáními doplnila elektrotechnické vzdělání a oprávnění dle vyhlášky 50 § 6, práce nad 1000V. Kdo ji neviděl, ten asi fotce neuvěří. Stejně tak vrchní vedení na modulech Pavla Haertla.
Služby ve stanicích jsme transparentně rozdělovali za pomoci flip-chartu s jmenovkami vytištěnými na magnetické fólii. To je ale technika. Ten pokrok se nedá zastavit. Na druhou stranu ne vše se povedlo. Třeba vozové karty k novým vozům, visačky pro hosty, atd. Do příště se bude potřeba zlepšit. I tyto činnosti ale dělali lidé, kteří si je vyzkoušeli poprvé.
K vidění bylo zase o něco více modulů s krajinou. Všude je vidět neustálý pokrok. Do krásy se rozrůstá stanice Světlá. Zejména originální stavby jsou nádherné. Zazelenala se i zastávka Sopotnice na Litickém kopci – jen tak dál Pavle. I na Thomasově Rokytnici je od minule vidět výrazný pokrok. Modul trati ve východočeském pohraničí s modely opevnění z první republiky je již téměř dokončen. Pokaždé na něm ale něco nového přibude.
Nemůžu zde vyjmenovat vše, ani fotky nejsou zdaleka všech inovovaných modulů. Více uvidíte na externích odkazech přiložených na konci stránky.
No a stanice Bělá pod Bezdězem, které se před časem ujal po jejím staviteli Petr Novotný. To je nedostižná meta pro nás všechny. Budovy a jejich okolí jsou zpracovány vynikajícím způsobem včetně nádherné patiny. Co budu povídat, podívejte se na fotky…
Ve čtvrtek odpoledne nastal dlouho očekávaný okamžik. Rozdělili jsme si obsluhy stanic, rozdali sešitové jízdní řády a vyrazili do služeb. Intenzita provozu byla záměrně volena spíše nižší, abychom jej bez provozně zdatnějších kolegů a v menším počtu zvládli. Naše obavy byly možná zbytečně přehnané a intenzita mohla být silnější. Stejně tak nákladních přeprav mohlo být objednáno více. Ve čtvrtek a v pátek bylo, podle mého názoru, vytížení přiměřené počtu účastníků.
Do provozu jsme nasadili většinou modely českých vozidel. Bohužel se nám nevyhnuly opakující se problémy. Nedostatečná údržba se projevila horšími jízdními vlastnostmi některých vozidel, které bylo nutné během provozu vyřešit. Stejně i některé vozy, zejména nákladní, pak trpěly nesprávně seřízenými spřáhly a nevyhnuli jsme se tak zbytečným provozním komplikacím.
Autoři grafikonu připravili speciální oběhy pro některé soupravy osobních vozů – včetně spojování nebo dělení souprav. Nutno říci, že toto činilo obsluhám stanic docela problémy a pro příště musíme záměr lépe dopředu prezentovat, aby se obsluhy stanic mohly lépe připravit na práci se soupravami. Stejně tak provozní pomůcky do stanic musíme zpracovat lépe.
Připravené oběhy nákladních vozů je potřeba zpracovat více standardním způsobem. Neosvědčily se karty pro více vozů. Úspora v přípravě nákladových listů byla převážena komplikací v samotném provozu. A opět pomůcky pro předem naplánovanou práci s nákladními vozy musíme příště připravit a propagovat pečlivěji.
V pátek v podvečer dorazila skupina německých kolegů. Od jejich disciplinovanosti se máme hodně co učit. Přišli, obešli halu, přivítali se všemi a ihned se ujali činností na modulišti. Nebáli se ani obsluhy našich stanic a vyzkoušeli si několik z nich. Zvládli velice dobře i Rumburk, byť naše pomůcky v češtině pro ně musely být velkým oříškem. Zajímavá byla česko – německá osádka Martinic na Hané v osazení Martin Procházka jr. a Steffen Engewald to nakonec zvládla. Jistým nedorozumněním se ale asi nevyhnuli — jak napovídá momentka, na které se je podařilo zachytit. Žádný dopravní problém ale nevznikl.
Provoz byl obohacen několika výlukami. Měly za cíl do provozu logicky začlenit speciální vozidla. Dále se tak také řešil nedostatek skrytých stanic, které jinak zakončují naše tratě. V neposlední řadě to byla také varianta připravená pro nepřítomnost stanice Újezd, jejíž přítomnost byla dlouhou dobu nejistá.
Obsluhy stanic ani vlaků však myslím plně nevyužily možnosti si zajímavou vsuvkou obohatit hru.
Naopak postrk na Litickém kopci byl využíván dobře a strojvedoucí se dobře bavili. Většina strojvedoucích již tuto činnost dobře zvládá. Obsluhy stanic postrk myslím zvládaly také dobře.
Na víkend přivezl Honza Štich úzkorozchodné moduly TTe, jejichž autorem je (zatím náš nečlen) Bohdan Buďárek alias body. Úzká byla skvělá modelářská podívaná, byť se zatím nejezdilo podle žádného plánu. Všechny modely z leptů byly zpracovány výborně. Ještě lepší pak byly jejich jízdní vlastnosti. Bylo až neuvěřitelné, jak dobře maličké modely jezdily. Jediný problém pak měla jen lokomotiva TU 47.0. Kolegové, zabývající se TTe, odvedli skvělou práci a mají skvěle nastartováno. Jen tak dál.
Na sobotu pak přijelo neuvěřitelné množství hostů. Takto zaplněné parkoviště u zákupské tělocvičny ještě na naší akci nebylo. Množství hostů jsme bohužel nezvládli dobře koordinovat. V sobotu jich byl již veliký přebytek. Nebyl až tak veliký problém s celkovým množstvím účastníků mezi moduly – mnozí z nich dobrovolně sledovali moduliště jen z tribuny. Co ale problém činilo, bylo velké množství strojvedoucích, kteří se nakonec dostali do provozu. Na příštích setkáních musíme počty strojvedoucích regulovat lépe. Pravidla i zkušenosti máme, takže je potřeba je důsledněji využívat.
Závěrečný náladový snímek pak dokladuje celkový dojem ze Zákup 2015. Setkání jsme v obměněném organizačním týmu zvládli, byť jsme se nedokázali vyhnout chybám. Sobotní přetlak hostů pak zanechal ne zcela dobrý pocit, který jsme z provozu měli na začátku setkání.
Všem organizátorům i účastníkům za odvedenou práci děkuji a těším se na další setkání.
Odkazy na další stránky:
- Fotografie a YouTube video Ladislava Kováře.
- Fotografie Miloše Kostřece.
- Fotografie a YouTube video hosta Jardy Dlohošky.
- Od Aleše Boubelíka si přečtěte článek, prohlédněte fotografie a YouTube video.
- Fotografie nejen z úzké od Honzy Šticha.
- Fotografie Petra Zvolského.
- Fotografie Davida Struppa.
- Článek a fotografie Slovenských kolegů na railnet.sk.