27. IX. — 30. IX. 2012
Prodloužený záříjový víkend patřil v sekci TT třetí řepné kampani modelované na setkání v dobrovickém cukrovaru za účasti veřejnosti. Bylo jako vždy — v komorním počtu, pohodové, hlavně pro ty, co si chtějí zajezdit a skutečně si hrát a mít dobrý pocit a radost z dobře odvedené zábavy (práce).
Zlí jazykové tvrdí, že stačí vzít loňský text, zkopírovat ho a vyměnit stanice, že nikdo nic nepozná. To však může říct jen ten, kdo na setkání nebyl – čtyřdenní dění bylo nabito novinkami.
Říká se — do třetice všeho dobrého a zlého – to druhé se nás na štěstí netýká: vlaky jezdily bez zádrhelů stanicemi na tratích Kouřim (D3) — Horní Hádkov (n.z.) — Nový Oldřichov (výpravčí a dirigující dispečer D3 úseku do Kouřimi, zároveň v obvodu stanice zaústěna vlečka Cukrovaru Dolení Cento) — Svor (výpravčí a dirigující dispečer D3 do Mochova) – Samopše z. — Černá nad Úpou a Svor — Mochov. K dispozici bylo 35 metrů modulů. Po layoutu se pohybovalo cca 150 vagonů a 6 až 10 hnacích vozidel. Byly vidět osobní vlaky motorové i klasické, manipulační vlaky relační a manipulační a přestavovací vlaky pro řepnou kampaň. Provoz jsme ukončili v polovině dvanácté půlsejšny, čili jsme projeli bez mála šest provozních dní modelového času. Provoz vidělo téměř 400 návštěvníků, a ve stanicích bylo občas velmi rušno.
Provoz zajišťovalo 12 stálých zaměstnanců + pár dalších, kteří přijeli buď jen na část setkání nebo dorazili až po dostatečném spánku. Mladší část výpravy tentokráte ruku k dílu přiložila jen při opravdu akutním nedostatku personálu a pod pohrůžkou, že bude uzavřena mezi strašidla do výstavní síně muzeí.
Michal skvěle sestavil layout a Saša připravil zajímavý dvanáctihodinový grafikon. Ve stanicích pracovali 4 výpravčí, kteří se různě prostřídali, takže zajezdil si opravdu každý, kdo chtěl a jak chtěl. Při tom si vždy museli osvěžit znalost předpisu D3 a strojvedoucí nákladních vlaků také práci s vozovými kartami a nákladními listy.
Nedocházelo ke zpožděním vlaků, nenastaly žádné mimořádné události, vznikl jen jeden zkrat, vládla přátelská atmosféra plná zajímavých akcí, pestrého provozu, přepravy nejen řepy, ale i jiných zajímavých komodit. Výpravčí i strojvedoucí měli neustále plné ruce práce a občas se některým výpravčím ve stanicích pořádně zahřály mozkové závity.
A byla také spousta novinek — premiér:
- ruční nakládání a vykládání sypané řepy
- přenosná nákladní pokladna pro atrakční obvod cukrovaru
- elektrodynamicko — elektronicko — elektromotorické přestavování výměny v Horním Hádkově (patent VÚTTÚK, n.p., Kojetice a Spřátelených závodů, n.p.) a mechanicko — elektronicko — elektromotorické přestavování výměny v Mochově od téže společnosti
- konečně traťová telefonie (TU 11, TP 25, MBU)
- dokonale ergonomicky vyřešená a geniálně jednoduchá magnetická rozpojovátka vymyšlená a zhotovená Michalem Šedinou, jejíž pořizovací cena je cca 4,05 Kč!!!
A teď stručně k dění: ve čtvrtek v podvečer se sjeli do Dobrovických muzeí zababováci z různých míst. Všichni se asi hodně těšili na hraní, protože už víc jak hodinu před půlnocí bylo hotovo. A to jsme ještě čekali na samotného vrchního šéfa, abychom mohli pokračovat v práci! Úvodní montážní večer se nejen diskutovalo při práci, ale vládla poklidná atmosféra, a tak šla práce všem pěkně od ruky. Každý dělal to, co bylo třeba. Všem přítomným patří velké poděkování za perfektně odvedenou práci a dochvilnost.
Páteční ráno se připravila vozidla a v devět hodin se mohlo směle začít jezdit. Návštěvníci začali brzy sledovat provoz, a tak mohli všichni výpravčí i strojvedoucí předvést, co umí. Odpoledne bylo strojvedoucím i výpravčím hodně horko. Většina výpravy se totiž vydala na exkurzi do cukrovaru. V provozu zůstalo pouze sedm statečných, kteří provoz udrželi téměř bez problémů. Jen mochovskou střelu jsme byli nuceni z důvodu nedostatku personálu na část odpoledne odstavit z provozu. Poněkud jsme zapomněli na fakt, že v Dobrovici nejsme pro vlastní pobavení, ale primárně pro pobavení návštěvníků muzeí.
Večer byla ještě pro další zájemce zorganizována netradiční noční prohlídka cukrovaru. Poté proběhla krátká schůzka o provozu a plánování dalších akcí.
V sobotu byly do provozu zařazeny patinované vozy řady Vtr Petra Novotného. Bohužel, některé z nich zkratovaly, a tak musely být vyřazeny z provozu. Těšíme se ovšem, že po dílenské opravě budou ozdobou zákupského layoutu.
Odpolední nepřetržitý osmihodinový provoz (ve skutečném čase) jsme ukončili krátce před desátou hodinou večerní. Neplánované zpestření provozu opravdu brzdícími vozy (a to doslova) jsme přežili bez vážné újmy v podobě zpoždění v jízdních řádech.
Nedělní provoz probíhal opět ve spokojené atmosféře, stačili jsme ještě diskutovat o tom, co nás čeká, jak vylepšit provoz, jak vylepšit krajinu. A než jsme se nadáli, bylo 13 hodin, což znamenalo, že je konec naší letošní výpravy. Následovalo společné foto a balení.
Odpoledne chodila ještě spousta zájemců. Někteří si špatně přečetli letáky, a tak už mohli jen smutně sledovat demontáž a balení. Po sedmnácté hodině se všichni rozjeli ke svým domovům a věřím, že i když unaveni, byli všichni příjemně zrelaxováni a nabiti novou, pozitivní energií do pracovního procesu. Většina odjížděla k domovům se spoustou dalších nápadů na vylepšení provozu i krajiny. A tak se těšíme na další řepnou kampaň 2013 i ostatní klubová setkání.
Závěrem poděkování všem účastníkům podílející se na přípravě setkání, stavbě i provozu, aktivním návštěvníkům pomáhajícím v provozu, ale i zvědavým i zvídavým návštěvníkům, bez kterých by tato akce nejspíš neexistovala. Poděkování patří i Dobrovickým muzeím, zejména p. Radkové za zajištění a poskytnutí zázemí. Bylo to báječné setkání.
O této akci se můžete dočíst také zde:
Modulová železnice Podkrkonoší
Trať 3b Jaroměř — Trutnov
