Rokytnice v Orlických horách 2018

V RokyTTnici bylo letos na podzim slunečno… (tak, jako v Zababově)

Mezinárodní setkání TT modelářů z Čech, Polska, Maďarska, Německa a N modelářů z Čech proběhlo ve dnech 26. – 30. září 2018 v Rokytnici v Orlických horách. 60 účastníků a cca dvě desítky hostů se pět dní věnovalo svému koníčku. Někteří jako výpravčí, jiní jako strojvedoucí. Ti mohli každý večer počítat množství naběhaných kilometrů. Bylo pro ně připraveno 184 sešitových jízdních řádů, z toho 43 podle potřeby. Ty se využívaly pouze nárazově, protože po celý den vládl čilý provoz. Občas (někdy častěji 🙂 ) se hledali volní strojvedoucí, ale vždy se na poslední chvíli i nějací volní našli, takže provoz to nenarušilo. Každý si mohl projít celý layout, vyzkoušet si různé výšky layoutu, navštívit různé stanice a nádraží, vyzkoušet si řízení různých typů vlaků. A všichni chtěli aspoň jednou do Rokytnice. Díky Thomasovi se zde také sešla snad polovina obyvatel Rokytnice, protože přítomnost rokytnického nádraží v tělocvičně se rychle po městě rozkřikla. 🙂 A všichni návštěvníci Thomasovu šikovnost obdivovali a své nádraží radostně poznávali. Přišlo také pár návštěvníků, které jsme zaučili, a oni pak bez problémů doplnili náš stav strojvedoucích. Vypadá to, že se nám opět rozšíří zababovské řady. Celé setkání jsme ukončili začátkem pátého provozního dne.

Layout byl postaven hned ve středu, všechny moduly stály v noci na nohou. Ve čtvrtek se natahovala kabeláž, roznášela se vozidla a po třetí hodině bylo vše připraveno k provozu. Začali jsme úvodním brífinkem – seznámení s provozem, layoutem, rozdělením obsazení ve stanicích (omlouvám se Egonovi a Danielovi 🙂 ), rozdáním jízdních řádů, slovníků, poučení ke grafikonu, staničních jízdních řádů a dalších nezbytností. Čekalo se jen na slova „čas běží“. To jsme ale neslyšeli. Nastalo zděšení. Hodiny sice stály, ale nebyly připojené, nebylo k čemu. Zdroj zůstal v Praze, nebyl vyexpedován. Padla různá zajímavá řešení (až mnohé mrzelo, že to nakonec dobře dopadlo 🙂 ), jak se bez hodin obejít, ale nakonec pomohli polští kolegové a „uloupení“ televize z posilovny, přes kterou se čas promítal. Nakonec provoz začal před večeří, se zpožděním, o to s větší chutí jezdit.

Provoz byl velmi pestrý, s mnohými vychytávkami. A jak pravilo poučení ke grafikonu – byl bezkonfliktní a vyjezditelný. Čas byl koncipován na 1:4. Při čase 1: 3 jezdily vlaky s náskokem, při čase 1:4 nabíraly zpoždění. A tak jsme měli čas střídavý. V provozu bylo 584 nákladních vozů, 27 hnacích vozidel, 38 různých souprav, takže všichni měli plné ruce radostné práce. Po delší době byly na setkání ve větším rozsahu v provozu kurzové vozy. Ex 252/253 Bohemia byl složen dokonce ze šesti kurzů najednou. Po počátečním drobném zádrhelu fungoval během setkání zcela bezchybně. Jen pro ilustraci – vlak vezl tyto kurzy: v trati Rokytnice – IPT WLAB SŽD, kmenovou soupravu A MÁV + Bd PKP + WR ČSD + B ČSD, dále lůžkové a lehátkové vozy ČSD v trati Michalovce – IPT.  Dále v  trati Dahmstadt – Tomastahl vezl německé lůžkové vozy a v trati Michalovce – Joasin polský lůžkový vůz. Doplněn byl druhou kmenovou soupravou BDms + AB + B ČSD, protože v Žamberku se expresy dělily a zpět spojovaly, kdy Ex 252/253 jel přímo do IPT a Ex 352/353 odsluhoval stanice Joasin a Thomasthal. Specialitou pro pobavení byla fungující přeprava trajektem mezi Michalovcemi a skrytou stanicí Roztoky (layout kolegů eNkařů). Mandarinky, sálové počítače, vápenec a další komodity dorazily vždy včas a nezkažené. 🙂

Na závěr patří poděkování. Jednotlivě vyjmenovávat raději nebudu, protože bych velmi nerada na kohokoliv zapomněla. Takže díky přípravnému týmu za zajištění zázemí, vytvoření layoutu a grafikonu. Díky všem za vzájemnou pomoc na místě (vozidla, kabeláž, telefonie, montáž, demontáž,…). Díky všem, kteří zastali práci těch, kteří museli trávit čas v nemocnici nebo byli nečekaně pracovně vytíženi (mysleli jsme na vás 🙂 ). Díky všem majitelům stanic za možnost zajímavého mezinárodního provozu a za jejich zodpovědnou práci při přijímání a vypravování vlaků – někteří se pořádně zapotili. Díky všem majitelům traťových modulů, protože bez nich by layout nemohl být smysluplně postaven. Díky za krásné moduly, funkční stroje a vozy. Díky všem účastníkům za disciplinovanost (časy začátků se vždy dodržely). Díky za bezproblémový provoz, nápadité přepravy, pohodové setkání a vzájemné sdílení radosti. Díky p. kuchařkám za skvělou stravu (závidíme místním strávníkům). Díky za otevření baru v tělocvičně (hned se všem lépe na pohon pěnivým mokem pracovalo 🙂 ). A pokud má někdo jiné postřehy, mohl nebo může to sdělit. Chyběl závěrečný brífink, takže postřehy jsou pouze moje a některých dalších účastníků z doslechu.

Zorka

Poznámka hlavního koordinátora k závěrečnému briefingu: Letos nám vyšel konec posledního provozního dne asi hodinu před nedělní oběd. Nějak jsme se nedohodli – nepochopili, ale po dojetí toho dne začalo spontánní balení vozidel. Pak bylo společné focení, oběd a pak už na briefing nebyl čas. Každopádně děkuju všem zúčastněným.

Rokytnice obrazem

Jsme v Rokytnici v reálu i v Zababově. Thomas se nechal inspirovat místním nádražím. Zababov se přemístil do ubytovny, sportovní haly a jídelny místní školy.

Přípravy v plném proudu, za chvíli začínáme!

Nejdou, hodiny nejdou…, pomoc se našla, nakonec šly všechny 🙂

Mládí jako vždy nezklamalo. A vládla pohoda. 🙂 Přeprava trajektem fungovala bez chyb.

 

 

V čilém provozu měli všichni plné ruce práce…

 

 

Přepravy byly pestré…

Nejsmutnější část setkání – balení…

A obrázky ostatních

ÚsTTí: foto ze stavbyfoto, video.

JeffTT: foto.

Daniel Hoche: foto.

Ostatní

A původní propozice na závěr. Tak nashle v roce 2020. 😉