12.VII.2011

Datum konání: 9.-13.III.2011

Nacházíme se v krajině silně podobné Českému středohoří. Vinou se zde tratě parametry spíše podobné lokálkám, ale s mnohdy udivujícím provozem. Od této základní myšlenky je odvozen celý provoz na modulišti. Jako tradičně je největším městem v oblasti Pecka. Tentokrát mu ale směle konkurují Staré Splavy, jelikož obě města jsou městy okresními.

Podolí, které bylo vždy vnitřně rozhádané, do kterého okresu má patřit, má blíže ke Splavům, které jsou však v zemědělské krajině tím chudším příbuzným. Jediným pořádným průmyslem je tamní hlubinný černouhelný důl „Julek“, který vytváří jak pracovní příležitosti, tak obrat pro nákladní dopravu.

Bohatší a větší Pecka má více průmyslu, školství i památek. Navíc hned za městem je říční přístav Holešky, od kterého začíná splavnost jedné z našich největších řek (zlé jazyky tvrdí, že je udržována pouze intervencemi nejmenovaného funkcionáře strany na dopravním odboru KNV a za značných nákladů na neustálé úpravy koryta řeky).

Osobní doprava je rozdělena do tří větví.

Podle objemu přepravy jsou to tyto větve:

Podolí – Pecka; zde zajišťují provoz vlaky vedené vesměs moderními motorovými vozy M286.0, s několika přívěsnými vozy Balm dlouhé konstrukce.

Podolí – Splavy; i zde potkáme nejčastěji motorové vozy, ale jsou to léty osvědčené řady M262.0/1, doplněné několika vleky Balm krátké konstrukce.

Podolí – H. Blatná; na této místní trati slouží svorně vedle sebe obě generace malých motorových vozů M131.1 a M152.0.

Ve špičkách je možno zaznamenat zvláštní úkazy jako přímé vozy v důležitých relacích a provoz několika spěšných vlaků (na kterých se zjevují různé záložní soupravy i lokomotivy, takže podél tratě lze potkat první předchůdce šotoušů s jejich flexaretami a zenity ;-)…

Také se mohou vyskytovat zaměstnanecké vlaky do důležitých závodů v oblasti.

A možná přijede i rychlík!

(O. Vopelák)

Jak to viděl Pavel & StaráPákna

Rok se sešel s rokem a Zákupy se opět začaly blížit v kalendáři, jako se orchestrion pomalu, ale nezadržitelně šine mně blízkou velvarskou lokálkou. Jako každý rok se hlásily moduly, dokončovaly se poslední úseky krajiny a dokonce se na poslední chvíli stavěly moduly nové (a to není v N-ku obvyklá situace).

Letošní Zákupy měly několik NEJ… alespoň z pohledu mého, který si jako autor reportáže směle dovolím v následujícím pojednání prezentovat.

NEJ první, rozjitřená diskuze před zákupským setkáním byla nebo měla být vztyčeným prstem pro všechny příznivce N-kových šuplat. Zkrátka a dobře ti, co jsou pravidelně vidět na setkáních s plnými auty a stojí na nich do značné míry celý provoz layoutu (byť to dělají rádi, jak se v Zákupech ukázalo), chtějí probudit k aktivitě i ostatní členy. A ono to zdaleka není jen v autech naložených moduly. Nelze pominout i fakt, že je nás mnohdy málo při stavbě a zprovozňování layoutu. V Zákupech jsme přesto dokázali díky skvělé organizaci a přípravě ze strany Franty dosáhnout v tomto ohledu rekordně krátkého času

NEJ druhé, přístav

Modul vzniklý v rukách Dana s vydatným přispěním Franty v posledních chvílích před Zákupy jest jasným důkazem toho, že už jsme vyrostli z jednoduchých traťových modulů a umíme se poprat i s tak zajímavým námětem jakým je přístav. A dokážeme ho postavit (tedy duo D+F) takřka za noc, v kvalitě sjízdné i pro velké rychlíkové vlaky vypravované z Pecky („no jó, tak občas tam ty čtyřnápraváky na jednom uvolněném spoji poskočily…., ale když se jelo 40, tak dobrý ne?“  ) Opravdovou vychytávkou modulu je, že jest koncipován jako didaktická pomůcka – veškeré stavění vyhybek je ruční, tak aby si posunující posádka byla nucena stavět cestu sama. Novinkou byly stavěcí mechanismy výhybkou odbočující na vlečku jištěnou zámkem na klíč!

A rozposunovat vozy na všechna předepsaná místa v areálu přístavu, to je skutečný posunovací rébus…a zábava zároveň 🙂

NEJ třetí, ještě jednou přístav

Zajímavým prvkem tohoto modulu jest mimoúrovňové křížení tratí, tedy trati hlavní s vlečkou v přístavu. Zatímco trať prochází modulem v téměř stabilní výšce odpovídající sousedním modulům (přesně řečeno směrem k mostu trať mírně o 10mm vystoupá a za mostem se opět mírným klesáním vrací na původní úroveň), celý areál vlečky se nachází o 50 mm níže. Hned za odbočnou výhybkou se nachází relativně strmé klesání, kdy posunující díl překoná zmíněný výškový rozdíl a poté úvratí podjede trať a vjíždí do vlastního přístavního areálu. Toto křížení je PRVNÍM sjízdným křížení na modulech N.

Na tomto místě nutné zmínit i hlubočepský viadukt Radkův, který jest také opatřen mimoúrovňovým křížením tratí (stejně jako je tomu u jeho skutečné předlohy) a vznikl již v loňském roce, avšak zde není spodní trať skutečně sjízdná (na jak dlouho asi?? 🙂 )

NEJ čtvrté, Podolí

Duo Pospíšilů rozhodlo, do Podolí vjely stavební stroje, kteréžto začaly vytrhávat koleje a přestavovat zhlaví stanice. Dlužno dodat že tato revitalizace je kvitována s povděkem, neb Podolí patří k nejstarším staničním modulům N-sekce. Díky této iniciativě se z Podolí mohla poprvé táhnout odbočná větev na lokálku. Dovolím si poznamenat, že se celá sekce těší na další pokračování. Plány jsou smělé a Vašek s Bobem jistě překvapí (tak jako Vašek, který vystřihl skladištní budovu jako ze žurnálu jen tak mezi odjezdy a příjezdy vlaků do Podolí).

NEJ páté, Odbočky na lokálku a layout

Podíváte-li se na layout, který je dílem Pavla Kvasnici, uvidíte, že si tvůrce (říkejme mistr 🙂 ) pohrál s moduly nadmíru fikaně. Nejenom, že se z Podolí táhla lokálková větev, ale ta se díky odbočce Odry ještě dále větvila, takže lokálka měla konce DVA! Tím si, myslím, patříme již k provozně velmi zajímavým layoutům a posun lokálky resp. vlečkových vlaků byl zajímavým zpestřením lokálkové větve. Mistru Kvasnicovi se dokonce povedlo udělat CELÝ layout tak, že nebylo potřeba jej podlézat a potřeboval-li někdo obejít, tak měl šanci bez ohýbání hřbetu (tímto poděkováním narážím i na vyšší věk některých N-kových modulářů a šetření našeho již tak vetchého zdraví 🙂 )

NEJ šesté, hodiny

Hodiny, které vyrobil Richard, takový eN-Ben. Jsou přehledné, viditelné a velmi šikovně umístěné na stojanu tak, že jsou vidět z kterékoliv části sálu.

Koncepce provozu celého setkání se opírala o skryté nádraží Pecka již osvědčeného a Starých Splavů. Tvůrce GVD v N nemá právě na růžích ustláno (stále a rádi remcáme 🙂 ), přesto jeho vychytávky s vlečkovými vlaky byly opravdovou třešinkou na dortu (sám jsem si užil podolské papírny cca 3 hodiny modelového času). Systém nákladní dopravy fungoval střídavě, naše snaha je veliká a Ondro má obdivuhodnou trpělivost s vysvětlováním jak a co, takže při některých jízdách už oběh fungoval a náklaďáky jezdily tak, jak mají. To co se nám stále nedostává, je dostatek spolehlivých lokomotiv a vhodných vozů jak nákladních tak i osobních.

I když bylo setkání v Zákupech čistě provozní, dokázali jsme poradit kolegovi, jak ozelenit modul. A hlavně opakování je matka moudrosti, takže opět se probíralo, jak správně štěrkovat a dodělávat kolejový svršek. Konec konců správný tvar štěrkového lože už František umístil i do naší diskuzní skupiny.

Zcela jistě můžeme říci, že každé setkání, které absolvujeme, pomáhá ku zlepšení a zkvalitnění modulů po stránce jak krajinné, tak provozně technické. Za toto si poděkujme všichni.

Zcela jistě si můžeme říci, že N-ko na modulech BYLO, JE a BUDE velmi krásnou a velmi pěkně modelářsky zpracovanou zababovskou odnoží. Pereme se jako každá sekce s drobnostmi, které nás však nutí hledat další a další provozní cesty a možnosti. Přijďte se podívat na naše moduly a shlédnout krásu krajiny 1:160 třeba už v červnu do MILEVSKA 2011 na Deset let Zababova.

Za skvělé zázemí a báječně strávený čas děkuji organizátorům Zákup 2011 a všem těm, kdo za sekci chtěli být při tom.

---

Autor reportáže: Pavel Vošický
Autor úvodní legendy: Ondra Vopelák
Redakční zpracování v Typo 3 a jazyková korektura: Dan Buchtela
Fotografie: Láďa Seidl a Dan Buchtela