16.-19. června 2005

Další z řady setkání, na nich jsme se sešli, abychom z modulů jednotlivých členů postavili své velké N-kové kolejiště, se uskutečnilo v polovině června 2005 v Blansku v hotelu Panoráma.

Úžasné okolí Moravského krasu nám už důvěrně známé z předchozích dvou stavebních setkání, která se zde konala, a téměř komorní prostředí pomohly vytvořit úžasnou atmosféru, kde se musel dobře cítit každý, kdo pobyl alespoň pár hodin.

A že těch návštěv bylo. Setkání bylo totiž zejména během víkendu typické velkou účastí hostů, a to jak z ostatních sekcí Zababova, tak hostů neklubových. Někteří z nich začali pod vlivem zážitků z provozu, který si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, uvažovat vážně o tom, že se k nám přidají, někteří tak dokonce učinili na místě samém. Svým způsobem unikátní je v tomto směru skutečnost, že jedním z nových členů byla také žena, čili první modelářka v Zababově! Takže teď budeme muset v e-mailových konferencích přestat používat dosud obvyklé oslovení „Ahoj kluci“ 🙂

Setkání v Blansku mělo pro nás velký význam. Představovalo totiž jakousi generálku před podzimním setkáním N-kařů FREMO. Bylo poslední příležitostí odladit si některé činnosti, ale i provoz s ovladači FRED, jak bude zmíněno dále. V Blansku jsme si navíc stihli před podzimním setkáním v Praze rozdělit úkoly kdo a jak se na jeho přípravě bude podílet.

Nemá zřejmě smyl popisovat znovu, co vše se na takovém zababovském setkání železničních modelářů-modulářů odehrává. Ostatně reportáže z předchozích setkání jsou dostatečně výmluvné. A tak se zkusím v několika řádcích zaměřit na to, co bylo v Blansku nového, neobvyklého či zajímavého.

– Šlo o druhé zcela samostatné setkání N-kařů (první se konalo v roce 2003 v Ochozu u Brna)

– náš vozový park obohatila řada nových vozidel, vesměs z dílny našeho pařížského člena a kamaráda Jirky Heráčka. Na lokálce tak poprvé nezajišťoval osobní dopravu motoráček, ale klasická souprava složená z vozů Be a Bi, z nichž ten poslední dorazil jen pár dnů před začátkem setkání.. Jen ta kořistní pára, která soupravu tahala, ještě stále čeká na přeznačení do verze ČSD.

– Značně se rozšířila naše už beztak široká flotila Zamračených, tentokrát o stroje odpovídající provedením první výrobní sérii, protože dosud jsme měli k dispozici jen vozidla odpovídající ověřovací sérii. Na kolejišti se objevily hned tři nové stroje ve dvou nových barevných kombinacích odpovídajících tomu, jak mašiny sjely z výrobní linky ve vysočanské lokomotivce.

– Další opravdu ještě horkou novinkou byl Kocour T466.2. Do provozu příliš nezasáhl, protože je třeba ještě odladit některé drobné dětské nemoci nově přepracovaného pojezdu, ale i tak působí impozantním dojmem. Jde sice o stroj, jehož předloha začala být provozována opravdu až v závěrečném období, které modulujeme, ale jistě uznáte, že nezařadit jej do provozu by byl neodpustitelný hřích.

– Nová vozidla byla digitalizována s pomocí nových Lenz dekodérů řady Gold, což, jak se ukázalo, mělo také vliv na zlepšení jejich jízdních vlastností.

– Blansko bylo naším prvním setkání, kde jsme samostatně jezdili s ovladači FRED. Dříve jsme již sice měli možnost si je vyzkoušet na FREMO setkání v Milevsku 2004, ale tam šlo spíše o jakousi předpremiéru. Byla tam totiž použita centrála, většina FREDů, ale i know-how našich německých kolegů. V Blansku jsme (s pomocí ochotných kolegů ze sekcí H0-ČSD a H0e, kteří výrazně přispěli jak materiální tak metodickou výpomocí) poprvé jezdili s FREDy a s centrálou z vlastních, tedy zababovských zdrojů. Vše se nám podařilo úspěšně zprovoznit a tak konečně odpadlo komplikované přeprogramování ovladačů při střídání mašin. Každá lokomotiva měla tak po celou dobu setkání svůj pevně naprogramovaný ovladač, který simuloval klíč od daného stroje a který strojvedoucí nastupující službu přebíral společně s lokomotivou.

– Premiéru mělo nově vybavené obslužné pracoviště skryté stanice Staré Splavy, jehož nejpodstatnějšími novinkami byl vyvýšený stoleček pro obsluhu a především držáky vozových karet, které značně zpřehlednily manipulaci s těmito pomůckami.

– Pokud jde o moduly, soustředíme se před FREMO setkáním především na dokončení těch rozestavěných. Jedinou výjimkou potvrzující toto pravidlo však bylo možné najít, i když spíše než modul se jednalo o minimodul délky jen 30 cm. Šlo vlastně o tzv. „žolík“, který umožňuje přechod mezi různými typy rozhraní. Dosud jsme měli v naší sestavě k dispozici celkem čtyři žolíky umožňující plynulý přechod mezi moduly s rovným a svahovým rozhraním. Při plánování sestavy pro Blansko však vyvstala potřeba otočení svahového rozhraní do protisvahu, a tak Bob pohotově připravil tento nový žolík s překříženým svahovým rozhraním

Jožovu reportáž z Blanska najdete zde

Už jednou byla v úvodu reportáže řeč o skvělé atmosféře na setkání. Bylo by hříchem nezmínit páteční večerní grilování, které sice zdánlivě nemá s modelařinou nic společného, ale kdo tvrdí, že nad dobrou krůtou či krkovičkou není možné debatovat o železnici, kolejištích a modelech, tak neví, co mluví…

 Pro Zababov připravil Dan Buchtela, sekce N-scale

Fotografie: Dan Buchtela, Ondro Kováčik, Michal Slavík, Zdeněk Valter