Řepná kampaň v Roudnici

Datum aktualizace: 7.XII.2015

Máme za sebou další setkání v Roudnici. Tentokrát v malé tělocvičně místní základní školy. Tématem celého setkání byla řepná kampaň v Pojizeří.

Legenda:

V rámci letošního setkání se posuneme do roku 1971 do kraje okolo řeky Jizery. Je konec léta a začíná sklizeň cukrové řepy, takže drážní zaměstnanci mají napilno a vozí se z nákladišť hlavně řepa.

Klíčovým nákladištěm cukrové řepy je Blatov. V této stanici simulujeme překlad cukrové řepy z „úzké“ na normální rozchod. K Blatovu je také připojena vlečka potravinářského závodu vyrábějící čokolády, bonbóny, žvýkačky, který potřebuje k výrobě těchto pochutin cukr v pytlích, mléko a kakaové boby.

Trať dále pokračuje do zastávky Český Šternberk, kde o víkendech vystupuje hodně výletníků jdoucí na nedaleký hrad. Přes týden vystupuje a nastupuje jen pár adolescentů a pracujících, mířících do okresního města Úvaly nebo továren v okolí. Za zastávkou následují protilehlé oblouky a trať se tu příjemně vlní.

Pokračujeme až na nejvyšší bod tratě – k prameništi Lobečského potoka. Voda ze zdejšího pramene byla již v minulosti označena za zázračnou. Hrabě Christian Voschonek nechal postavit blízko pramene malou kapličku a jeho vnuk Paulus nedaleko postavil rovnou pivovar, aby tak skvělé vodě dal ještě další chuť – lehce nahořklou. Přísun základních surovin – sladu, chmele – zajišťují manipulační vlaky, které také odváží lahvové pivo a sudy dál do distribuční sítě. Areál byl v letošním roce rozšířen a umožnuje Mn vlakům zajetí dovnitř a uzamknutí se uvnitř s dostatkem času pro manipulaci.

Za pivovarem se trať už tolik nevlní a následuje zastávka Zbuzany a dále nákladiště Zrno (již v obvodu stanice Filípkov). Žst. Filípkov je významná stanice celé tratě. Sedí v ním dispečer dirigující provoz na trati č. 076. Na vjezdu z obou stran jsou vjezdová návěstidla. Skrze odbočku Na rozcestí je připojen areál ZZN. Díky geografickým podmínkám se hlavní trať v odbočce Na rozcestí odklání vlevo a pokračuje v lesích až na odbočení tratí zvané Bárov. Zde se s touto hlavní tratí potkává ještě vlečková trať vedoucí z Cukrovaru Staré Splavy. Od Bárova trať pokračuje jako souběh dvou jednokolejných tratí přes zastávku Cítov až dále do okresního města Úvaly.

Vlečková trať do cukrovaru nejvíce ožívá během řepné kampaně, jinak je zde takřka nulový provoz. Ale během kampaně tu denně potkáte až tři páry Vleč vlaků včetně zaměstnanecké dopravy. Provoz na trati zajišťuje výpravčí stanice Úvaly. Pro nástup výstup zaměstnanců slouží zastávky Cítov a hluboko v lesích zastávka Karlík. Cukrovar Staré Splavy prošel rekonstrukcí. U koleje č.2 vzniklo krátké nástupiště. Po kolejích 1 a 2 je umožněno strojvedoucím objetí vlaků – přes točnu.

Novinky

 

  • Členové – Jan Jakub Ruffer (foto nemám)
  • Moduly – prameniště lobečského potoka, (autor Pavel V.), zastávka Český Šternberk (autor Richard N.), rybníčky (autor Vladimír H.), mokřady (Pavel V.)

    Rybníčky Vládi Hostonského (vzadu je vidět majitel osobně)

    Richardova novinka – zastávka Český Šternberk

    Prameniště lobečského potoka (vpravo je vidět pramen potoka, vlevo nově upravená vlečka pivovaru)

  • Lokomotivy a vagony – 415.0 vlečka ZZN, Dřevák (Be) – oba Karel B., přívěsný vagón za Hurvínka (Richard Ž.)

    M131.0 s vlečňákem

    Na vlečce ZZN Řepy byla k vidění lokomotiva 415.0 s Dřevákem. Na fotografii si všimněte nádherné patiny nejen na 415. Tohle mi Karel Brejša připravil přesně podle mých představ. Díky.

    Zaměstnanecký vlak v ZZN (415.0 + Be).

    Den první: pátek – příjezd

    V pátek třináctého dorazila většina účastníků již po poledni. Mezi nimi koordinátoři stavby a začali hned ze stavbou. Bohužel já jsem vlivem silné dopravy v hlavním městě dorazil do Roudnice až v 17 hodin. To už velká část modulů stála a já zaplnil jen prázdná místa.

    Stavba layoutu začíná

    Postavili jsme na nohy zbylé moduly, zapojili X1, roztáhli X3 a LN-boxy, zapojili telefonii a rozmístili lokomotivy a vagóny. Vše do půl jedné v noci. Zkrátka paráda.

    Kolena některých z nás musela trpět. Kloubouk dolů Ríšo.

    Den druhý: sobota – booster a OTO

    Ráno přijdeme, zapneme napájení a po připojení více Fredů centrála Digitrax DCS200 přestala s Fredy komunikovat. Provedli jsme kontrolu rozvodů X3 a zapojení LN-boxů. Rozbočovač RSCLD je Michala a byl tak s jeho centrálou v Blansku. Rozbočení na 3 větve tak bylo jen přes LN box. Problém se opakoval i po zapojení záložní centrály Digitrax DCS100. Bohužel jsme na místě neměli dostatek znalostí Loconetu, jeho větvení a ani znalost Digitrax centrál obecně. Honza Merhaut, který zapůjčil centrály Digitrax byl totiž v době setkání na operaci v nemocnici.

    Nakonec nás zachránil Richard, který ze svého bezedného kufru vytáhl Minibox. Ztráty konektivity ovladačů se stále objevovaly, ale jen u ovladačů OTO. Jsou zřejmě více citlivé na úbytek napětí na Loconetu. Minibox měl na sběrnici menší úbytky napětí a na 8 fredů stačil.

    Odměnou za úspěšné zvládnutí večerního Mn byla čokoláda z místní čokoládovny.

    První session začala tedy až po obědě. Provoz v obvodu stanice Filípkov byl velmi náročný. I když byla uprostřed layoutu, chovala se jako „vlakotvorná“. V obvodu stanice byly vlečky Zrno a ZZN Řepy. Vlečka ZZN byla obsluhována podnikovou lokomotivou 415. Od Mn vlakům musela být ve správnou chvíli odpojena zátěž pro ZZN a připojena ze ZZN nová pro čokoládovny, pivovar, Zrno. A při zpáteční cestě Mn manipuloval zrcadlově.

    Den třetí: neděle – rozborka lokomotiv

    Nedělní večer byl zpestřen Karlovou přednáškou o čištění lokomotiv. Někteří z nás při rozebírání více loko najednou omdlévali, neboť už viděli, že se to nedá dohromady. 😉 Jako dárek jsme od Karla dostali sadu na čištění pro začátečníky.

    Sada pro rozebrání dieslových lokomotiv a uchošťoury na čištění

    Den čtvrtý: pondělí – noční jízdy

    V pondělí jsme si fakt užili – ježděním až do půlnoci. Není nad to si v klidu zajezdit. Celý layout bylo zvládnutelné odjezdit jen v osmi lidech. Výpravčí – Úvaly, Filípkov (dispečer D3), vlečkař na ZZN, vlečkař do cukrovaru a 4 strojvedoucí. Zkrátka paráda. 🙂

    Večer ve Filípkově

    I když setkání bylo datováno do roku 1971, sešla se nám na setkání nově přestříkaná patra od Kuhna v barvách 80. let. Ta noční fotka je nádherná. Později na tuto soupravu byla přiřazena pošta s kurzy do Filípkova a Blatova. Zpátky jezdila pošta na M240.

    Hypnotizér v Úvalech, v pozadí vidíte Ondřeje zahloubaného do posunu v Blatově – Čokoládovny

    V rámci jedné směny byly k vidění následující soupravy:

  • osobák – nejčastěji tažen lokomotivou 555.0 Němka s osobními vagony Bi „Rybák“. Jako náhrada jezdila stará patra od Pika tažená Bardotkou.
  • motorák – M240 a 2xBalm, jako náhrada Hurvínek s přípojným vozem
  • Pn – vlak s cukrovou řepou – Sergej a sedm E vagonů v relaci Blatov-Cukrovar
  • Mn – manipulační vlak Bardotka.
  • Vleč Cukrovar – Sergej
  • Vlečka ZZN – 415.0 se střídala s Hektorem.

    Černou službu na turnusu s osobákem odváděla Němka s Bp nebo Rybáky

    Den pátý: úterý – úklid

    Rád bych poděkoval celému týmu za setkání, které se povedlo.

    Zvláště:

  • Karlovi B. – jako strojmistr a stravovací manažer je nenahraditelný
  • Richardovi N. – za neviditelnou pomoc před setkáním a během něho – telefonii, hodiny, X3. A také hlavně za jeho centrálu Minibox.
  • Danovi – za layout, který byl bez problému postaven, bez nutnosti vše otáčet nebo dodávat další moduly, aby to vyšlo. A přitom bylo velmi nejisté, co bude vlastně na konci layoutu.
  • stavbařům Vláďovi a Ríšovi Ž. – stavěli i ostatní, ale oni dva to měli dobře zmáknuté. Vláďovi za neskutečnou dodávku vagonů. A Ríšovi za nové cedule a logistiku mých modulů.
  • Jiřímu – za koordinaci hostů a funkci pokladníka, i když mu bylo vlivem chřipky hodně špatně. Všechny vybrané prostředky se odevzdaly ve prospěch kroužku.
  • Karlovi G. – za drážní vědomosti a schopnost zvládnout složitý provoz ve stanicích.
  • Michalovi a Filipovi D. – za ta léta v sekci zvládnou jakoukoli pozici, kam jsem je poslal. U Michala je třeba odstranit to jeho věčné usínání v práci. 🙂
  • Pavlovi – za nový pivovar a jeho testy, co vše se dá vyjezdit s uzavřením uvnitř.
  • nováčkům – J.J. Rufferovi a Ondrovi Soukupovi za pomoc. Oba se velmi osvědčili v provozu. Pozn. Ondra není členem a hádám, že pokud zůstane v ČR, tak se jím určitě stane. 😉

    Na konci reportáže bych rád poděkoval Karlovi a jeho dětem. Po našem odchodu ještě uklízeli halu, aby mohly od 16 hodin přijít sportovní kluby. Díky vám!

    Roudnický tým

    Odkazy:

  • fotogalerie J.J.Ruffer
  • fotogalerie Vidrholec
  • Časosběrné video Jirka
  • Roudnická TV

    Text připravil Aleš Boubelík, Daniel Merhaut

    Fotografie poskytl Jan Jakub Ruffer a Jiří Sovadina.