Vítalo nás pěkné počasí.
Listopadová, téměř letní, teplota dodala elán nejen nám. Řepa je sklizena a houbová sezona nekončí. I v areálu muzeí se dají najít houby. Letos ale chyběla typická vůně z cukrovaru.
Začínáme!
Moduly byly rychle na nohou. Vozidla, Fredi i my jsme tam, kde máme být. Můžeme tedy začít! Obrácený tvar layoutu se velmi osvědčil. My i návštěvníci jsme měli dostatečný přehled o tom, co se kde děje. A podlézání bylo jen jedno při cestě ze Skovic do Kouřimi a zpět.
Co se pohybovalo po layoutu?
Moduly jsou pěkně zelené s různými vychytávkami. Návštěvníci obdivovali zejména mlýn a funkční závory. Z vozidel měly největší úspěch ozvučené stroje. Po layoutu se pohybovaly osobní i nákladní vlaky.
V akci.
Každá ruka byla třeba. Výpravčí ve stanicích se měnili, aby si to užili. Strojvedoucí pozorně hlídali čas a disciplinovaně si odebírali jízdní řády. Někteří strojvedoucí občas zvládali i dva vlaky najednou. Také byla potřeba nakládat a vykládat řepu i jiné suroviny, připravovat vozidla, čistit koleje a studovat grafikon, aby se na nic nezapomnělo.
V zácviku.
Zájemců z řad veřejnosti o post strojvedoucího byla spousta. Užili si to nejen děti, ale i mnozí dospělí pod dohledem našich zkušených strojvedoucích. Z některých určitě vyrostou naši následníci.
Bylo celkem živo…
Stanice byly velmi vytížené, vlaky křižovaly, někteří návštěvníci uzavírali sázky, zda vlaky trefí na správnou kolej a nesrazí se. Žádná mimořádná situace nenastala, výpravčí skvěle zvládali obsluhu stanic i posun v Radosti a Michalovcích. Ve Skovicích – dvoře si strojvedoucí museli poradit sami.
Co se po layoutu přepravovalo?
Hlavní přepravovanou surovinou byla řepa. Ale vozily se i zemědělské stroje, vápenec, dřevo, různé zboží do Tuzexu a spousta dalšího. Přepravovalo se i hnědé uhlí ve tvaru hlíz cukrové řepy.
V našem cukrovaru…
Tak jako ve skutečnosti, i náš cukrovar pracoval na plné obrátky. Vzhledem k tomu, že obsluha cukrovaru zároveň plnila funkci vedoucího posunu, byl občas cukrovar řepou přeplněn.
Doprovodné akce.
Pro nás nechyběly tradiční Mírovo buřtíky a jiné mňamky od Michala a Hynka. Novinkou byly skvělé lokomotivy firmy J+J. Pro děti byly připraveny vystřihovánky a kvízy se železniční tematikou. A mnozí se svezli i na dřevěné lokomotivě. Úplně ti nejmenší si pak mohli hrát s mašinkami na koberci, jejich rodiče tak měli větší prostor věnovat se prohlídce našeho koníčka.
Jak to dopadlo…
Při pohledu na pracoviště v Radosti (zejména na grafikon) je jasné, že tady se výpravčí opravdu nenudil. Také nás jako loni navštívili novináři. A chválili nás návštěvníci v kronice muzeí.
A je konec!
Setkání bylo úspěšné, provoz byl bez závad, přišla spousta návštěvníků. Co říkáš, Pavle? No ano, vážně jsi to ty!