Bielsko – Biała 2018

Již po čtvrté vyrážíme začátkem prázdnin na mezinárodní setkání pořádané Polskými kolegy z Śląska Grupa TT. Jaké asi letos bude? Už víme, že setkání zde mají svá specifika. Minulý rok bylo co zlepšovat. Hlavní koordinátor Łukasz se snažil vyhovět našim požadavkům, snad to dopadne dobře. Ale bohužel nejede s námi Pavel Bohy, který se vždy skvěle stará o DCC. Zajezdíme si? Snad ano.

Dorážíme do haly mezi prvními (ze Zababova). Prvenství nám vyfoukl Martin ze Světlé – no měl to blíž. Přivítáme se s účastníky a hned stavíme naše moduly na nohy, abychom po příjezdu hlavních celků mohli pomoci s jejich stavbou. Nakonec zpoždění v příjezdu nebylo tak veliké a podařilo se ho poměrně dobře dohnat. Celkovou stavbu layoutu jsme snad nezdrželi. Bohužel jsme narazili na problémy s DCC, které nás o něco zdržely.

Čas o který jsme přišli vlivem DCC jsme ale dokázali zužitkovat k přípravě dalších částí naší hry – hnacích vozidel, osobních i nákladních souprav, telefonie, atd. Ve čtvrteční podvečer zazní ono napjatě očekávané „Czas ruszy“ – „Čas běží“. V layoutu bylo k vidění mnoho krásných modulů a scenerií. Některé Vám ukážu přímo zde, další najdete v odkazech níže.

První sejšnu jsme absolvovali v poměru času 1:3,5, další již 1:4. V první sejšně se trochu opozdila nákladní doprava. Příčinou byl nedostatek strojvedoucích, takže vlaky prostě nemohly vyjet. Rozhodli jsme se do dalšího provozního dne nechat soupravy tak jak byly a zpoždění pomalu stáhnout. Přeci jen strojvedoucích pomalu přibývalo jak přijížděli další hosté a tak to byl plán celkem reálný.

Měli jsme obavy z toho jak budeme kapacitně zvládat navrženou nákladní dopravu. Hlavním tématem byla přeprava chemických, zejména ropných surovin mezi jednotlivými stanicemi layoutu. K tomu jsme měli perfektně se hodící Bělou pod Bezdězem. V extrémních případech bylo v obvodu Bělé na padesát čtyřnápravových vozů, ale obsluha to celkem dobře zvládala a kapacita stanice nečinila obtíže v plánovaných obězích souprav.

Kontejnerové překladiště bylo operativně změněno na stáčiště.

Stejné obavy jsme měli v Liticích, kde k obvyklému obratu vozů Sas přibyly ještě vozy Raj s nákladem cementu ze slovenské Lietavské Lúčky. I s tím si obsluha stanice dokázala poradit, i když někdy to bylo na vážkách. Nakonec jsme zvládli i strojní vyproštění uvázlého historického vlaku vedeného Mikádem, z Litického tunelu. K vyproštění byl použít stroj řady T679.1, který byl zrvna přítomen v Liticích.

Když jsou v Liticích obsazeny všechny koleje

I Martin se „Zhlavíkem“ ve Světlé zvládl plánovaných cca 100 vlaků. Na dvoukolejce pak vládla neskonalá pohoda. Strojvedoucích nebyl přebytek a tak nebylo nutné vypravovat tolik vlaků PP. Zároveň jsme v praxi bez sebemenších problémů vyzkoušeli RGZM, které měl Michal skvěle připravené.

V provozu bylo k vidění mnoho krásných modelů vozidel a vozů správ PKP, ČSD, MÁV, DR. Na mnoha vozidlech se objevuje i nádherná patina. Ve vozidlech je jasně vidět obrovský posun, jen tak dál.

Celé setkání se odvíjelo ve velice pohodovém rytmu. Nekonaly se vypjaté situace a tak si mohl provoz každý krásně užít. Občas se stalo, že se včas nepodařilo udat nějaký SJŘ. Výpravčí ve stanicích se to naučili řešit vypravením vlaku tak, že zverbují kolemjdoucího volného strojvedoucího. A tak se mi nakonec podařilo vést mezinárodní Pn v celé jeho modelované trase z Michalovců přes Týnov, Světlou, Chrisov, Dombos až do maďarského skryťáku.

Na setkání bylo vidět celou řadu nádherných modulů, spoustu krásných vozidel a kolem toho všeho bylo možno potkat spoustu báječných lidí. Celé to dohromady dalo skvělé setkání a bylo zdrojem báječné aktivní relaxace od všedních starostí. Doufám, že si všichni setkání užili báječně jako já.

M.H.