V letošním zákupském layoutu pokračovala trať ze stanice Tomašov přes žst. Nový Oldřichov, zastávku Loukov, žst. Skovice, zastávku Šedivec do stanice Týniště. Provoz na trati Tomašov – Týniště/Skovice – Mochov byl řízen dle předpisu D3, dirigující dispečer měl sídlo v Týništi.
V obvodu stanice Týniště, mezi záhlavím a vjezdovým návěstidlem, byla vložena výhybka, z níž se odbočovalo na kolejiště cukrovaru v Dolním Cetně.
Z krajinářského hlediska zvláštní zmínku a pozornost zaslouží mimořádně zdařilý a neváhám říci svou detailností ojedinělý a vynikající modul stanice Skovice z dílny kolegů Pavla Haertla a Pavla Kaděry: laťku zvedli mimořádně vysoko a jsou na téže vynikající a pro mnohé z nás zatím i nedostižné úrovni jako dosavadní moduly trati u Králík Petra Novotného. V ohledu provedení staveb se jim vyrovnává model cukrovaru v Dolním Cetně Honzy Jáchymstála: zvláště nově postavená a předvedená stavba cukrovarské vápenky je mistrovské dílo.
Přepravy cukrovaru určovaly ráz provozu na této místní trati: ze zastávky a nákladiště Mochov se vedle vozových zásilek vypravovaných z vlečkových kolejí tamějších mrazíren a lihovaru přepravovala především cukrovka v kontingenčních vozech cukrovaru, nakládaná do vozů pomocí pásového dopravníku na VNVK č. 3 v blízkosti filiální váhy cukrovaru. Denně cukrovku odvážely do Týniště dva manipulační vlaky, případně i zvlášť zavedené separáty z cukrovaru/Týniště – do Mochova zpět a výkon tohoto malého nákladiště dosahoval až 200 tun cukrové řepy denně.
Vedle cukrovky docházely do Mochova i vozy z Kokavy se stavebním dřívím a naopak do Výpravčic byl dirigován z Mochova vůz s ovocem pro n.p. Fruta z JZD se sídlem v sousedních Vyšehořovicích.
V Mochově nově nocoval i motorový vůz na remízní koleji č. 2, vzdor tomu, že nová remíza a sklad oleje a paliva ještě nebyly postaveny. Na tuto kolej byl motoráček odstavován i mezi svými výkony, aby uvolnil jedinou dopravní kolej v zastávce a nákladišti pro manipulační vlak.
Velmi zajímavou manipulací byl i první ranní Mn, který v úseku Skovice – Mochov a zpět na cestě tam dobíral ve Skovicích z tamější kusé koleje č. 3a osobní vůz, kam jej po příjezdu z Mochova také odstavoval, a byl tak nákladním vlakem s přepravou osob.
Vzhledem ke stísněným poměrům a probíhající řepné kampani byla manipulace v Mochově někdy opravdovým rébusem, nicméně všichni strojvedoucí/vlakvedoucí ji zvládli výtečně (s výjimkou jednoho případu, kdy se vozy určené pro cukrovku ocitly na vlečce lihovaru).
Rovněž dirigující dispečer/výpravčí v Týništi se při obracení osobních souprav (kvůli manipulaci v dalších stanicích layoutu bylo nutno důsledně dodržovat řazení služebního vozu vždy za lokomotivou), sestavování manipulačních vlaků a přetahů se zátěží pro cukrovar měl co otáčet a hlavně telefonovat. A když do toho vpadly zvláštní vojenské přepravy – ostře sledované vlaky – bylo v Týništi víc než plno.
Osobní vlaky na lokálce dopravovaly lokomotivy řad 455.2 (ex BR 86) a 365.4 (ex BR 64) se soupravami jak rybáků, tak vozů ještě předválečné stavby řady Bci a Ci, odbočka do Mochova byla obsluhována též singrovkou M 240.0, ve výtopně/remíze v Týništi pak nocovala souprava historického motorového vozu M 274.0 spolu s vozem přívěsným kolegy Pavla Haertla, která byla vypravována do Tomašova jako vlak soupravový, v závěru setkání se na tomto výkonu objevil M 297.0 Petra Novotného. Na trať byly rovněž turnusovány M 262.0 a 1.
Nákladní dopravu obstarávaly němky řad 555.0 a 1 spolu s hektory řady T 435.0. Nesmím však zapomenout na provozně velmi spolehlivé a skvěle provedené „prasátko“ řady T 211.0 kolegy pana kolegy Šticha, které neúnavně posunovalo v cukrovaru, přetahovalo z a do Týniště a zvládlo i separáty s řepou či talbotů ložených vápencem, s nimiž tvořilo zaslouženě žádaný objekt v čočkách/digitálních snímačích fotoaparátů a kamer mnoha šotoušů.
Celkově byl jak koncept layoutu, tak GVD velmi zdařilý a pisatel těchto řádků si báječně zajezdil nejen na této trati, ale i na ostatních relacích v layoutu a v závěru setkání se stal i zácvikářem ve funkci dirigujícího dispečera na této místní trati.
Setkání, dle mého skromného názoru, bylo jedním slovem skvělé a velmi děkuji všem kolegům za báječnou akci!
Tomáš Tyll