Bielsko-Biala 2015/2

… a očima provozáka

(oči provozáka Petra Novotného jsou trochu jiné, než oči kochálisty, ale je to logické)

Inspirován Aktuellem (klubovým časopisem Tillig TT klubu, kde byl článek o mezinárodních rychlících v 70.letech, avizovaným časem 1:6 pro tvorbu GVD, přihlášenými členy, krátkou větví layoutu ČSD a bohatou mezinárodní účastí, jsem hlavní provozní důraz postavil na barevných soupravách internacionálních rychlíků východního bloku. Bylo jich nakonec 8 a soupravy se podařilo vymodelovat poměrně věrně podle (http://www.vagonweb.cz/razeni/index.php?rok=1987). Osm dvanáctivozových vlaků (Silesia, Praga, Chopin, Hungaria, Bathory, Polonia, Pannonia a Bezdrev) křižovalo layout opravdu pravidelně.

Byly poskládány z vozidel majitelů 4 států, příkladná spolupráce v RVHP. Byl tak poprvé v tak masivním měřítku nasazen aktuální bohatý sortiment vozu Y. Řazení rychlíků je také ke stažení ve formátu PDF.

Z hlediska „legendy” šlo samozřejmě o vozbu těchto rychlíků odklonem. Z toho důvodu byla stanice Lietavská Lúčka vybavena zabezpečovacím zařízením tak, že všechny čtyři koleje byly dopravní. Také z odbočky Chlum byla dopravna, obsazená výpravčím. Jak je vidět z textu výše, tak svoji obsluhu si našla a provozní zábavu přinesla.

V čele rychlíků se střídala dvě dvojčata Brejlovců, jak nám poradil Mikky — žaluziemi k sobě. Dvojice tvořil motorizovaný a nemotorizovaný Brejlovec (dummy). Ti nemotorizovaní jsou pozůstatkem 7 let starého projektu, kdy ještě Brejlovci od Kuehna a Roca nebyli ještě ani v plenkách. Bylo mi líto kvalitních odlitků, takže jsme z nich postavili tři Brejlovce výjimečné svým barevným provedením, které pravděpodobně nikdy nebudou předmětem sériové produkce. V konečné podobě budou osazeny funkčním dekodérem pro koordinaci osvětlení s motorovým Brejlovcem. Nasazení dummy vozidel se osvědčilo. Dokonce ani „brejlofila” tyto „vozy” neurážejí.

Nákladní doprava byla velmi jednoduchá, zase přizpůsobena času a velikosti větve ČSD a MÁV – jeden pár pravidelných Mn a jeden pár Pn přes hranice, jinak vlaky PP. Ale podle ohlasů účastníků z Maďarska, Slovenska a Jany z Bělé byl provoz právě dle jejich potřeb a umu tak, aby se bavili.

Osobní dopravu v české části obstarala souprava Y s Barčou, prostřídaná Kredencí, na Slovensku měli cestující do Porubky k dispozici luxusní vlak — jednotku M297.005.

Grafikon a pomůcky byly připraveny v týmu, velmi oceňuji spolupráci s kamarády Mikkym Chlubnou a Pavlem Mihulou, kteří se setkání neúčastnili, ale pomohli s tvorbou turnusů sešiťáku a jejich tiskem. Vše klaplo a dokumenty sloužily v provozu dobře. Spolupráce s Gřeškem byla jako vždy pragmatická, stručná a efektivní.

Na první sejšny jsem si vybral turnus postrku na kopci, hlavně proto, že umožňoval být po ruce kamarádům ve stanicích na české větvi a pomáhat řídit provoz, jak v Lietavské Lúčce, na Chlumu a pomáhat s nákladním provozem v Bělé. No a jízda zavěšeného postrku taky vyžaduje cit a zkušenosti.

První sejšna byla trochu hektická tak, jak to bývá na setkáních vždy, než se obsluha „zacvičí”. Ale v dalších už dopravní situace byly nacvičené, v LL se naučili využívat délky stanice, takže nebyl problém vykřižovat na 4 kolejích 5 vlaků.

Je pravda, že byly zvoleny některé nestandardní postupy, kdy Chlum byl dopravnou, kde se vlaky křižovaly, 2 páry osobních se obracely, neb zajišťovaly dopravu signalisty z českého vnitrozemí a Lv zde končily a začínaly. Ale adekvátní obsluha pro tuto dopravnu se našla a v dalších setkáních už může být zapojena do složitější služby.

Abych také měl možnost poznat polskou část layoutu, vzal jsem si i nějaké sešiťáky na této větvi. Úžasný byl zážitek jízdy s polonizovanou BR 86 — nádherné provedení, úžasný zvuk (viz. youtube video), kvalitní jízda, realisticky patinovaná souprava.

Také koncová stanice Wisla Glebce je naprosto kouzelná, s pravou atmosférou PKP 2. poloviny minulého století. Velmi realisticky je naznačena elektrifikace a krajinu dotváří fototapeta, byť není plně navazující.

Všechny stanice na větvi Gubin — Wisla Glebce jsou na velmi vysoké modelářské úrovni a většinou je vidět, že obsluha si to užívá. Stanice Gubin je excelentní model reálného nádraží na pomezí Polska a Německa. Most popsal Pavel, pro mě modul úžasný, ani Mendelssohn Bartholdy mi ho nezprotivil.

Další modul s pozadím a výborně zpracovanými detaily a pozadím je dvoukolejná zastávka s nákladištěm Osiek. Ohromná inspirace pro další modelaření.

There are no images.

Provoz

Jak napsal Pavel, byla nákladní doprava slabší, než jsme zvyklí z našich setkání. Ale bylo to záměrné vzhledem k podmínkám setkání a bylo vidět, že se to osvědčilo.

Čas na přípravu jsem osobně využil pro výrobu nových nákladů. Šlo o „utajenou” přepravu prvního paliva do Jaderné elektrárny Dukovany. A na tento zvláštní vlak byl napsán rozkaz a Ex 236/7 Bathory končil ten „den” v Gubinu, dál nebyla kapacita trati.

Všeobecný rozkaz ke stažení ve formátu PDF.

Mimořádnost všichni zúčastnění zvládli na jedničku, test pomůcky dopadl dobře. Příští rok můžeme vymýšlet další provozní hry.

Shodně s Pavlem jsem přesvědčen, že myšlenka setkání o den delšího nezapadne a příští rok může být provoz dále obohacen.

Pokud se z Česka zúčastní více členů a větev ČSD se prodlouží o dvě — tři stanice a rozvětví (např. Světlá, Martinice,…) a připojí se pořádný skryťák, bude naše účast i pro polské a slovenské kolegy přínosem.

Plusy setkání popsal Pavel — s nimi souhlasím. Jako plus jsem viděl i spaní v hale, v úplné tmě to bylo úžasné, tvrdé ležení mi nevadí, úspora času markantní. Termín mi taky vyhovuje, pokud je spojen s kvalitní halou, což zde bylo.

Bělou si poprvé vyzkoušela Jana sama a provoz si při první sejšně osahala a pak byla pouze občas nutná konzultace u manipuláků. Na konci byla spokojená.

Za Tc2 se omlouvám, ale viděl jsem situaci na místě trochu jinak.

Takže za mne mínusy pouze dva, ale bohatě, bohatě vyváženy mnoha plusy:

  • DCC problémy
  • Pomalá stavba

Za mne: Rád se do BB „vrátím”, obzvlášť bude-li výraznější část ČSD a čas 1:4 a setkání o den delší.

A dodatek — děkuji Michalu Gáborikovi za skvělé fotky Bělé. Použil jsem je na FB a ve skupině Železniční modelářství mají 59 like. Radost druhých je pro mne další silná motivace v pokračování díla.

There are no images.

Odkazy na další stránky:

Zpět.