Bielsko – Biała 2016

Úterý – přípravy

18:30	—	Je rozhodnuto, jde se nakládat. Auto má pojmout 2 skryťáky, nádraží, odbočku, 24 beden modulů, mosty, samozřejmě nohy, spoustu krabic s potřebnými drobnostmi.
19:00	—	Skryťáky na palubě, ale co dál? Auto má bohužel aerodynamický tvar. Mikulda s Petrem si vzpomněli na své mládí a začali s bednami hrát Tetris.
20:00	—	Takhle ne, takto ano, naležato, na výšku, vyplnit, přeskládat, …
21:40	—	Vypadá to, že se podařilo, a dokonce zbylo místo na odbočku.

Cesta a Tetris v autě

Středa – čekání…

7:55	—	Budí nás Michal a nakládá odbočku. Kouká, že zbytku se nechce vstávat.
8:20	—	Konečně vstává Petr,
8:30	—	budím Mikuldu, zbytečně. Jdeme doplnit auto posledními taškami.
8:55	—	Upozorňuji, že podle plánu za 5 minut vyrážíme.
9:00	—	Dáváme si kávu na cestu a dobalujeme svačinu.
9:30	—	Opět budím Mikuldu, tentokráte používám k buzení mobil. Barák se otřásá v základech a po pár minutách Mikulda konečně vstává. Zhltne čaj a všichni na něj čekáme venku.
9:40	—	Konečně vyrážíme.
9:45	—	Předjíždíme naši druhou posádku. Bohužel. Pak už je dlouho nevidíme. Máme je jistit zezadu. Jedeme 60 km/h, předjíždí nás už i kamiony. Stále je nevidíme. Přemýšlíme, zda jeden z nezajištěných skryťáků nejede sám za dodávkou po dálnici.
10:10	—	Konečně se našli! Uf! Předjíždějí nás a vypadá to, že mají všechno.
11:00	—	Volá PaBur a je překvapen, že už jsme na cestě.
11:15	—	Volá Mikulda, že jim dochází palivo a zřejmě už nedojedou k pumpě (ne všechny jsou díky opravám otevřené). Přemýšlíme o metodě nezavěšeného postrku.
11:30	—	Dodávka úspěšně dorazila k pumpě. Konečně je budeme jistit zezadu.
12:00	—	Projíždíme Brnem a na dálničních odklonech se navzájem potkáváme. GPSka se málem zavařila.
13:00	—	Kolem Olomouce. Jsme spokojeni, že na trase nepotkáváme žádné fáborky v podobě modulů.
14:00	—	Před Českým Těšínem. Přemýšlíme, zda projedeme hranicemi v klidu. Od začátku týdne se údajně obnovily kontroly.
14:30	—	Dojíždíme druhou posádku, vyměňujeme si pozice (oni nemají GPS) a překračujeme v klidu, bez kontroly, hranice.
15:00	—	Parkujeme v hale Bielsko – Bialy. 615 km je za námi. Hned vybalujeme.
16:30	—	Rozmontováno, rozestaveno podle layoutu a čekáme na další.
17:30	—	Čekáme a pozorujeme cvrkot. Vypadá to, že německá větev se nevejde. Hledá se nějaký oblouk k ohnutí trati nebo se posune celý layout (zatím má „jen“ 200 m). Nakonec si s tím poradili.
18:30	—	Konečně jsme se dočkali! Zakazujeme majiteli večeři a nutíme ho rychle vybalit a postavit.
19:00	—	Večeře.
20:15	—	Většina jde pomalu spát, my můžeme konečně začít montovat a dostavět layout. Ten kus nám tam před tím opravdu chyběl.
23:45	—	Odcházíme spát. Nevíme, co bude dál.

Máme připraveno… stavíme… připravujeme provoz…

Čtvrtek — spidermani v akci (=DCC nefunguje)

8:00	—	Čekáme v hale na nějaké pokyny.
9:00	—	Stále čekáme. A čekali bychom asi doteď.
11:00	—	Rozhodli jsme se pomalu vybalovat a roznášet vozidla.
13:00	—	Oběd.
14:00	—	Doprogramovávají se lokomotivy a Fredi.
15:00	—	Rozestavena vozidla. Připravuje se nákladní doprava.
16:30	—	Ozývá se šílený Gřeškův řev (=první adept na cedulku „Pozor, kouše“). Někdo mu rozházel připravené sešiťáky. Ujímám se poskládání, za půl hoďky je 237 sešiťáků připraveno. Ještě že máme senzačního tiskaře PaMiho!
17:15	—	Už je všude všechno hotovo (možná i navíc). Jen DCC stále není ve zbytku layoutu. Všeho se ujímá Paboh s Paburem a Michalem.
19:00	—	Večeře. Kluci plánují, jak udělat, aby vše fungovalo.
19:30	—	Zatím co na naší straně se už z nedostatku jiné činnosti jezdí mezi Týnovem a Michalovcemi volné jízdy (aspoň vyzkoušíme premiérovou odbočku), na druhé straně řádí naše DCC komando a nekompromisně stříhá špatné kabely a natahuje naše záložní.
21:00	—	Naše komando hlásí, že je to strašnější než strašné. Snaží se ze všech sil a vypadá to, že se jim snad i kouří z hlavy. Nakonec jsme se rozhodli realizovat DCC pomocí 2 centrál a analogového předávacího úseku. Není to tak hi—tech jako známe z FREMO, vlak musí zastavit. Ale fungovalo to a žádné DCC vybavení ani vozidlo nakonec nepřišlo k úhoně.
22:15	—	Gřešek vítězoslavně hlásí, že je hotovo. My konstatujeme, že tolik času na nákladní dopravu, zkoušky jízd a veškerou přípravu nikdy nebylo. Já opakuju už minimálně podesáté, že už mě v Zababově nikdo neuvidí.

Každý odpočívá po svém, výuka vexlí a improvizovaný workshop

Oprava DCC, přechodové moduly

Pátek — přešibovaná Světlá (jako Rumburk při kůrovcové kalamitě) a Bělá nemá vlaky

9:00	—	Začínáme společným fotem. Gřešek se omlouvá a prohlašuje, že jedeme na analog. PeN vysvětluje Janě systém výhybek a nemůže pochopit, že Jana nevidí, kudy vlak jede. Já ji ale plně chápu!
9:45	—	Konečně se spouští čas. Pro začátek 1:3. Celé dopoledne se ozývá „volný mašinista“ (kdyby si to nahráli na cca 3 minutovou smyčku, ušetřili by si hlasivky).
13:00	—	Oběd, je 9:30 první sejšny. Zatím je provoz až na výjimky bez zádrhelů.
14:45	—	Sejšna pokračuje a už se nehledají volní strojvedoucí. Přestala jezdit spousta souprav z Bělé.
15:30	—	Ozývá se řev z Bělé. Petr vzpomíná i na ta anglická slovíčka, která nezná. Poté shání dobrovolně cedulku „Pozor, kouše“. Zlý PeN se tedy stal druhým adeptem na ni. Přemýšlíme, zda tuto cedulku neuděláme putovní.
17:00	—	Už se zase urputně hledají strojvedoucí. Některé vlaky zvládnou odjet Mikulda a Petr sami. Strojvedoucích bychom se asi nedočkali.
18:30	—	Odcházejí diváci, ozývá se spousta dětských pláčů.
19:00	—	Večeře. Mikulda dodává, že jsou to chuťové orgie. Ostatní spokojeně přikyvují.
20:30	—	Pokračujeme v provozu.
21:00	—	Konec první sejšny, průběžně pokračujeme do druhého provozního dne. Konečně to začíná být zajímavé a něco se děje – nové soupravy, zpožděné soupravy.
21:20	—	Čas stojí, nikdo neví proč. Znovu už se nespustí. Zbývá opět spousta času na srovnání karet, nákladů. Světlá toho má až nad hlavu a přemýšlí, že stanici opustí. Petr ve spolupráci s Bytčicí, Chrisovem a Karlštejnem vymýšlí variantu, která by ušetřila ve Světlé práci.

Co bylo vidět na modulech

Sobota — nedostatek personálu pokračuje i o víkendu

9:30	—	Čas byl spuštěn, je 0:55 druhé sejšny. Stále se hledají strojvedoucí. Z Bělé konečně začaly jezdit vlaky – ty včerejší!
13:00	—	Oběd. Pro přebytek času u nás probíhá pracovní workaut – sejeme trávu a učíme ji růst. Petr se snaží srovnat karty – je v nich velký nepořádek.
14:30	—	Je 11:10 druhé sejšny a je vidět, že Světlé se ulevilo. Oba jsem viděla procházet se po layoutu.
16:45	—	Čas stojí, probíhá komentovaná jízda pro diváky. Děti chtějí Pendolíno a Leoexpres.
17:00	—	Pokračujeme, Bělá se snaží posílat zapomenuté vlaky, ale odbočka nápor do čtyř směrů kapacitně nezvládá (=těch zpoždění je opravdu spousta). A to už mě naučili házet vexle a nutit strojvedoucí jezdit na odbočku i po nesprávné koleji! Do Michalovců pak soupravy projížděly bez čekání. Do Bělé byl velký zástup. Ale Michal na odbočce byl velmi spokojený!
18:15	—	Čas opět stojí, skončila druhá sejšna. Do večeře už se nespustí (což jsme nikdo nevěděl). Na opačné straně probíhaly komentované jízdy. U nás jsme se snažili trochu časově srovnat soupravy a znovu karty.
20:30	—	Konečně je spuštěn čas, začíná třetí sejšna. A opět začíná ten správný provoz – spousta následů, zpožděné vlaky, aktuální vlaky. Shánění strojvedoucích již zřejmě vzdali, a tak si některé vlaky vozí Mikulda sám. Strojvedoucí projíždějící našimi úseky si pochvalovali, jak je to u nás fajnové, pěkně to jezdí a líbila se jim i skladba jízdních řádů. Prostě fajnové poježděníčko!
22:00	—	Provoz byl ukončen. Od večeře to bylo vyčerpávající. Dokonce i Ráďa seděl a odpočíval! Spousta lidí je zklamaných, že nejsou volné jízdy. Smutně ukládají do kufříků své soupravy, které chtěli vyzkoušet nebo provětrat.
24:00	—	Čteme si loňskou reportáž. Změny nenastaly.

Co jezdilo po kolejích

Davy lidí

Neděle — neinformovanost i v závěru

(já tedy říkám chaos, ale snažili se mě přesvědčit, že jim to tak vyhovuje, tudíž mně se to tak jen jeví)

9:20	—	Začínáme. Je 5:35 třetí sejšny. Valí se sem davy lidí. Dodnes ale nevadily.
10:00	—	Karlštejn má všechny koleje plné (moje noční můra). Bělá tolik následů nestíhá. Mezi Týnovem a Michalovcemi je ale prostor i na testování některých vozidel a vozů slovenských kamarádů.
11:00	—	Nevěřícně zírám na některé návštěvníky. Nemají problém i přes kovové zábrany opřít ruce a foťák o modul, jen aby ulovili fotku.
13:00	—	Provoz byl ukončen v 16:15 třetí sejšny. 493 vlaků denně končí svoje jízdy. Trochu jsem si oddychla. Na nenadálé situace na kolejích Karlštejna nejsem úplně připravena. Ale až na výjimky jsem situaci zvládla. Když bylo nejhůř, zachránily to ostříží oči strojvedoucích (což nechápu), eventuálně přátelé kolem. Dnes jsem opravdu vyčerpána. Cestou na oběd se ptám Jany, zda už systém výhybek (=kudy jede vlak) pochopila. Nikoliv. Nejsem v tom sama. Naštěstí Michal vymyslel důmyslné ovládání, takže vidět nemusím. Ale dneska jsem se přesvědčila, že bych asi i měla.
13:30	—	Vracíme se z oběda a mé obavy se naplnily. Žádné informace. Běháme tedy po nemalé hale kolem 400 metrového layoutu a hledáme naše vozidla, vagony, soupravy, karty, fredy a vše nosíme v rukách na naše místo. Po kolejích se totiž už ani ucelené soupravy z úplně opačného konce layoutu přepravit nedají.
15:00	—	Petr balí vozidla, shání zbytky, my s Michalem a Mikuldou pomalu bouráme skryťáky a ostatní moduly. Naštěstí jsme na konci, takže nemusíme na nikoho čekat. Někteří už odjíždí.
18:05	—	Dosloženo, dokonce i za použití metru naloženo. V hale už jsme jen my a naši pomocníci Paboh a Pabur s jejich rodinnými příslušníky.
18:10	—	Vyrážíme přímo z haly.
22:40	—	Parkujeme před domem. Hodinu po nás přijíždí také druhá posádka s dodávkou. Provoz byl celkem dost hustý. Následuje nezbytná sprcha a pak debata o setkání v Bielsko—Białe.

Balíme

A debata?

Klady	—	velikost haly,
	—	možnost dojetí autem až na místo v layoutu,
	—	ubytování v dosahu haly,
	—	strava v dosahu haly,
	—	úžasná strava,
	—	možnost setkat se s modeláři z různých zemí a vyměnit si zkušenosti,
	—	ukázat si, že funguje i mezinárodní provoz v modulové železnici,
	—	odpočinout si a poznat nové,
	—	ze záporů následně vyplývající dostatek času na cokoliv (kromě výletů).
	Možná si to ještě s tím Zababovem rozmyslím.
Zápory	—	chybí jakákoliv organizace v hale (tedy – aspoň nebyla vidět),
	—	chybí informovanost,
	—	vzdálenost,
	—	doba přípravy před setkáním nepoměrná s provozem na setkání,
	—	nedostatek slíbeného personálu (=strojvedoucích),
	—	různé úrovně znalostí strojvedoucích,
	—	nečtení jízdních řádů,
	—	nedodržování vozových karet s vozem,
	—	nepřipravenost DCC,
	—	podmodulí (subterrain) na druhé straně layoutu v různém stavu (žádná pravidla, nekvalitní prostředky, nejednotnost),
	—	pro mnohé chybí snídaně v místě obědů a večeří,
	—	davy lidí kolem a mnozí snažící se dostat co nejblíže k modulům.

Pohled na akci očima PeŠe (tentokráte hodného)

Setkání v Bielsku—Białe má určitě výrazný potenciál. Pro velkou část z nás je v rozumné dojezdové vzdálenosti (díky dálnici přímo až do BB). Je k dispozici levné i velmi slušné ubytování a dále levné a dobré stravování 200 metrů od haly. Poplatek za setkání se nevybírá, hala je k dispozici zdarma za podmínky, že bude mít veřejnost přístup v určeném čase a do vyhrazeného prostoru. Až na vzácné výjimky byl pohyb návštěvníků bezproblémový, jejich počet odhaduji na několik tisíc.

A hala? Veliká, klimatizovaná, s možností vjezdu autem až na místo vykládky a nakládky.

Až potud se zdá, že není žádný problém.

Bohužel problém je. Organizace. Tedy spíše její neexistence. Odjetí 64 hodin modelového času se mi nezdá adekvátní vynaložené námaze.

DCC — již jsme si řekli. U layoutu takové velikosti nemá vůbec smysl uvažovat o provozu na jednu centrálu, a tedy už návrh layoutu musí počítat s výměnným úsekem centrál.

Organizace stavby, bourání — s ohledem na postup stavby bylo večer na pomoc při stavbě lidí dostatek. Bohužel neznali náš způsob stavby a bylo jich tolik, že bylo jednodušší jim poděkovat a nenechat je pracovat s moduly. Moc jsem se za to styděl a jak bych byl rád za dva lidi, kteří by s námi pracovali.

U bourání to bylo jinak. Každý si zboural své a odjel. V pět večer se přišel na pomoc nabídnout jeden z organizátorů.

Vozidla — opět organizace žádná. Ale tak to podle Gřeška u nich funguje. I zde je dle mého názoru řešením vysvětlit naše zkušenosti jak při organizaci služby strojní, vozové osobní i vozové nákladní.

Službu strojní pro Čechy a Slováky převzal Michal Šedina, vozy osobní dal dohromady Tibor z Košic s mojí pomocí a nákladku jsme si udělali každý podle svých možností a potřeb až tak dobře, že jsme prakticky okamžitě zavalili Světlou (zde se projevilo čekání na DCC, takže nákladka měla dost času na úplné dokončení).

Grafikon — tam problémů moc nebylo. Gřeškovi jsem vysvětlil, že u takového rozsahu není možné vydávat sešiťáky živelně, bylo to pochopeno, u názvu SJŘ, který obsahoval vykřičník (Mn vlak) jsem vysvětlil, že ho nesmí dostat dítě a fungovalo to. Jen ty hlasivky slečny organizátorky výdeje… Dále je potřeba nevěřit slibům organizátorů, že lidí bude dost a nemusíme šetřit se strojvedoucími.

Provoz — u nás přetížená Světlá a tím pádem nepropustná jednokolejka odb. Jezero — Bělá — Újezd — Světlá — Chrisov. Ale nebyla to žádná tragédie, zpoždění bylo z tohoto důvodu do osmdesáti minut, s tím se dalo žít. Horší bylo, když nebyl nalezen vlak. Obsluha skryté stanice tvrdila, že vlak u sebe nemá, strojvedoucí jej hledal na trase, došel až ke mně, kde požadoval obratový vlak (těžko mohl jet, když ten původní nepřijel) a vlak byl nakonec nalezen přesně tam, kde měl být. Ale toto vidím taky jako bez problémů řešitelné.

Odbočka Jezero při napojení na čtyři tratě není schopná zvládnout organizaci provozu telefonickým dorozumíváním. Desítky minut modelového času se tam nedalo dovolat. Zde asi bude rozumné přejít na RGZM podle německého vzoru.

Dvojkolejka byla poprvé nasazena v kompletní dvojkolejné konfiguraci. Provoz na ní byl bezproblémový s výjimkou odbočování vlaků do jednokolejných úseků. Zde se musíme naučit dělat podstatně větší rezervy a případně vlaky na jednokolejku odstavovat v přilehlých stanicích.

Celkově mé shrnutí: nevidím nic, co by se nedalo vyřešit z problémů, které popisujeme. Za mě je setkání v Bielsku—Białe velmi perspektivní.

Petr

Pohled shora

Hala, restaurace a okolí

Kdo to má na svědomí

Související odkazy

Upoutávka na setkání na youtube.com (polsky).
Fotografie Pavla Bureše na rajče.cz.
Fotografie a video Petra Zvolského na rajče.cz.
Reportáž regionální televize (polsky).
Video jednoho z účastníků.
Fotoreportáž v Dzienniku zachodnim (polsky).
Video jednoho z návštěvníků na youtube.com.
Fotografie na portalu czasu wolnego.