Datum aktualizace: 16.XII.2014 16:14

Datum konání: 13. – 14.XII.2014

      Najít v adventním čase místo ve svých kalendářích pro vánoční setkání to se podaří skutečně jen těm nejpravověrnějším. Z mé strany toto filozofování není na místě, neboť jsem se účastnil poprvé, ale také možné i naposledy. Ale mysleme optimisticky a pokud najdu čas před Vánoci 2015, rád zase přijedu.

      Na tomto setkání jsem si vystačil jen s mini moduly. Posbíral jsem pár dvojkolejných žolíků, dvě kolejové spojky a přechodový modul 2k na 1k a zastávka s výhybnou Seníky byla na světě. Vypadá to velmi jednoduše, ale ještě večer jsem zjistil, že nejsou ani boky natřené na černo a krajina na modulech není dokončena. Požádal jsem Dana o přivezení několika foliáží a stromků a vzal jsem si lepidla a nářadí, že to na místě dodělám.

      V sobotu ráno jsem zvládl výuku v Hradci a po obědě vyzvedl dceru u babičky a hurá do Milevska. Název města dceru zaujal a vyvodila si závěr, že Milevsko je od slova milovat a tudíž se tam musí všichni mít rádi. Nebyla daleko od pravdy.

      Moduliště bylo koncipováno jako lokálka dle D3 Luby – zastávka Nučice – stanice Vršiny – zastávka Hrádek – stanice Seníky (výhybna se zastávkou u jedné traťové koleje). Po postavení mých modulů na nohy a připojení do moduliště byla provedena analýza mých zrakových čidel a shledán nález, že musím trpět poruchou zrakového nervu zvanou barvocit. Není možné, aby pastvina od dobytka měla tak výraznou až agresivní zelenou barvu. To by ty chuděry krávy musely žrát fosfor. Tento závěr již nevyslovil oční lékař ale zvěrolékař – tak velké konsilium specialistů se v Milevsku sešlo. 🙂 Konsilium pod vedením prof. Dana B. rozhodlo, že je nutné tyto chyby na modulech opravit. Tohoto úkolu se zhostil MVDr. Igor D. Harant z Pňovic a Bezdružic ze známého šlechtitelského rodu.

      Dalším problémem byly mé sklony ke kubismu. Kubismus je znám tím, že zobrazovaný předmět (výjimečně i krajina) byl rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary, které jsou samozřejmě tvořeny přímkami. Rozbitím tohoto efektu nejvíce času věnoval MUDr. Michal D. výsadbou křovin a lesních porostů. Detaily luk dořešil přísunem vlastního travního semen architekt zahradník Milan B. Péčí sobě vlastní se postaral doc. Michal Š. o ošetření stoleté lípy na nově opravené pastvině. Všem účastníkům participující na léčbě upřímně děkuji.

 

      Na sobotu večer byla přichystána štědrovečerní večeře – tradičně řízek a salát. Poděkovalo se Ježíšku a kouzelníkovi Zababovi za uplynulý rok, zazpívaly se koledy a za účasti sbormistra A.B. dětský sbor přednesl železniční chorál Jede jede mašinka. Zbylou část dne si někteří účastnivší vlivem rozlévaných pochutin nemusí pamatovat a já jako kronikář nemohu popsat, neboť jsem odešel opravovat moduly.

      Nedělní ráno bylo zpestřeno brzkým příchodem trhovců už v 5:30 a pouštěním vánočních koled už od 6 hodin, takže ze spaní nebylo nic. Start provozu byl plánován na 8:30, ale v tuto ranní hodinu, ještě nebyl připraven grafikon a rozdělení do služeb. Michal připravil grafický manuál pro stanice, jak se budou vlaky míjet s cílem předání služby dětem a věnovat se chlapskému tlachání.

      I takto malý layout se nám povedlo úspěšně zahltit osobními a nákladními vlaky. V osobní dopravě byly spatřeny motoráček M240, osobní vlak tažený párou, dále rychlík Luby až do Aše (z důvody výluky se obracel v Seníkách) a v neposlední řadě Vindobona Luby – Zwickau. V nákladní dopravě byly k vidění manipuláky vedené 742 do železáren s novým typem komproserů z Milevska (děkujeme Ježíšku), a dále do Vršin a ke konci se nakládalo na kusé koleji u pily i dřevo v Seníkách.

 

      Takže místo, abychom řízení stanice předali dětem, tak se ve stanicích většinou střídali Petr, Michal Š., Igor a Aleš. Za vlakotvorbu odpovídal Michal D. Někdy ani sebelepší grafikon (rozumějte grafický manuál) nepomohl výpravčím zvládnout provoz na trati. (viz foto) Podívejte co oba výpravčí mají na manuálu a na které koleji skutečně stojí rychlík resp. Mn. 🙂

      Setkání se povedlo a rád bych touto cestou poděkoval Milanovi s rodinou za přípravu a dárečky.

 

Autor reportáže: Aleš Boubelík www.vidrholec.cz